Většina z nás má už od útlého dětství zažitou představu, že se sny dají vyložit pomocí různých snářů. Možná vás to šokuje, ale pokud svým snům chcete doopravdy porozumět, vyměňte je za učebnici snového jazyka. Snáře totiž mohou sloužit jako dobrá inspirace, ale jsou příliš obecné na to, aby mohly zachytit individuální poselství každého snu.
Lektorka, koučka a průvodkyně po vnitřním světě, Olga Plíčková, na základě dvacetileté zkušenosti se sny tvrdí, že jediný člověk, který vám může vyložit váš sen, jste vy sami. „V prvé řadě bych ráda řekla, že jsou různé druhy snářů. Některé jsou spíše knihami symbolů. Jde o velmi objemné svazky, které zahrnují množství hesel, jako například kruh, kočka nebo prsten, a u každého z nich je na jedné nebo dvou stránkách popsáno, jak byla daná bytost nebo předmět vnímána v různých obdobích různými kulturami. Při práci se sny mohou obohatit náš výklad o všelidský rozměr – a to dá výkladu větší hloubku. V zásadě se dá říct, že tyto „symbolony“, jak jim říkám, popisují archetypy,“ vysvětluje Olga.
Archetyp je termín, jehož používání rozšířil psychiatr a hlubinný psycholog C. G. Jung, aby jím označil obrazy vynořující se z nevědomí, které jsou společné všem lidem. Například archetyp „Hrdina“ v sobě shlukuje typické způsoby jednání, myšlení a prožívání; úkoly a překážky typické pro hrdinu. Archetyp je jako diamant – má mnoho faset, můžeme se na něj dívat z mnoha úhlů pohledu a stále objevovat nové způsoby, jak ho vnímat. Archetyp „Hrdina“ je symbol, jenž v sobě nese veškerou lidskou zkušenost s hrdinstvím jako takovým.
Každý sen je ale (většinou) především individuální výpovědí o stavu našeho vnitřního světa. „Jde vlastně o takové zrcadlo, co nám nastavuje naše duše – obsahuje tedy spoustu materiálu, který v žádném snáři nenajdeme, nemůžeme, protože kdyby ano, musel by existovat speciální snář pro každého člověka na Zemi,“ doplňuje Olga Plíčková.
Stejně jako v bdělém životě vnímáme rozdíl mezi tím, zda jsme na chatě u přátel v Beskydech, nebo u tchyně u Humpolce, anebo dokonce na chatě, na kterou jsme jezdili celé dětství a máme na ni nostalgické vzpomínky, tak i ve snu je rozdíl, zda se nám zdá o chatě v Beskydech, chatě u Humpolce, nebo o chatě z dětství. V klasickém snáři ale člověk najde maximálně tak „rekreační objekt“ nebo „dovolená. Jenže to není to, co hledáme! My potřebujete znát význam „chaty u mých kamarádů v Beskydech“, nikoli význam „rekreačního objektu“. Jde o dvě různé věci.
„Klasický snář nám navíc může i uškodit, protože nám vsugeruje, že chatu ve snu viděti, k neštěstí přijíti. A znáte to, na co člověk myslí, to přitahuje,“ uvádí Olga.
Sonda do hlubin duše
S tím souvisí i další věc – to, že hodně lidí si vykládá sny ve smyslu jakési předpovědi toho, co se bude dít v bdělém životě: budu mít (ne)štěstí, přijdu k penězům, hrozí mi choroba, manžel mi bude nevěrný, přítelkyně je mrcha apod.
„V modernějších snářích se setkávám s tím, že i přesto, že je sen vykládán alespoň trochu psychologicky, je stejně příliš často brán velmi doslovně. Názorně o tom hovoří tento příklad: žena jde na vyšetření k lékaři a zdálo se jí o jejím malém synovi, který utíká před velkým hadem v bazénu. A výklad zněl: bazén je naše nitro, had naše vnitřní síla, bojíte se vyšetření, dodejte si síly a odvahy. Kromě toho, že aby si snící žena uvědomila, že se vyšetření bojí, asi nepotřebovala, aby jí to řekl sen; takový výklad je přinejmenším zavádějící. Dejme tomu, že bazén je symbol pro naše nitro (může být a nemusí) – proč sen vybral právě bazén? Všechno, co se ve snu objevuje, je naše nitro, proč tedy právě bazén, a ne třeba dům nebo les? A předpokládejme, že had je opravdu symbolem pro naši vnitřní sílu (zjednodušeně řečeno ano, ale nejen to!) – proč před ním dítě utíká? Proč je tím dítětem právě syn, a ne nějaké jiné dítě?“ rozebírá Plíčková.
„Dále vůbec nevíme, o jaký konkrétní bazén šlo nebo jak přesně vypadal had, kromě toho, že to byl velký had, nevíme nic o tom, jaký má snící vztah k bazénům (jako malá se v jednom málem utopila x bazén, ve kterém ji táta naučil plavat – první velký úspěch dětství) nebo ke svému synovi (super x mizerný) a jaký ten syn je (křehký, introvertní, každou chvíli nemocný x raubíř a nebojsa). Bylo ve snu tma nebo světlo? Byli tam nějací další lidé? Jak se ve snu snící osoba chovala? Proč? Mohla se zachovat nějak jinak? Jak?“
To vše je jenom příklad otázek a přístupu, který je nutný, pokud chceme snu doopravdy porozumět. „Bereme-li sen jako do nejmenších detailů promyšlený vzkaz naší duše, kde nic není náhodou, vše má svoje místo, svůj účel a smysl, pak nás snová učebnice naučí porozumění, kniha symbolů nás obohatí o výklad a pochopení archetypů, ale klasický snář nám nepomůže vůbec. Proto tvrdím, že snáře nejsou dobrý nápad,“ uzavírá Olga Plíčková.
Chcete-li se naučit porozumět svým snům a tím i sami sobě, máte nyní jedinečnou šanci získat učebnici snového jazyka a podpořit tak její vydání prostřednictvím crowfundingové kampaně na serveru HitHit.cz.
Foto: pixabay.com/cuncon; archiv
