Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce jsou spojené nejen se smrtí a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, ale také s řadou lidových tradic a pověstí. Pojďme si připomenout některé z nich.
Pašijový týden, tak se nazývají dny, které začínají Květnou nedělí, pokračují Modrým pondělím, Šedým úterým a dny, během nichž se odehrál příběh zrady, mučení, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na Škaredou středou měl Jidáš zradit Krista za třicet stříbrných, na Zelený čtvrtek Ježíš naposledy povečeřel se svými učedníky a ustanovil obřad přijímání chleba. Nejvýznamnějším dnem křesťanských Velikonoc je Velký pátek, kdy byl po předchozím mučení ukřižován Ježíš Kristus. Bílá sobota je plná očekávání, protože se lidé připravovali na slavnost Vzkříšení. Následuje Velká neděle, nebo také Boží hod velikonoční, který pašijový týden uzavírá.
Na Zelený čtvrtek blechy z chalupy
V tento den utichnou během večerní bohoslužby zvony v kostele a začíná tzv. triduum, tedy třídenní časové období spojené s umučením Ježíše Krista. Místo zvonů dělali rachot na vsi hoši, kteří za pomoci řehtaček a klapaček vyháněli zlé síly. Čtvrtek byl také spojený s očistou těla i příbytků. Lidé se ráno omývali vodou, aby se do budoucna uchránili od kožních nemocí. Obydlí se vyšlehávalo také svěceným prutem, který měl z podlah a peřin vyhnat blechy a další nevítaný hmyz.
Na Zelený čtvrtek se jedly kynuté jidášky s medem a někde už se pekl také beránek, který byl zvířetem obětním a vyjadřoval obětování se Ježíše Krista.
Pátek ve znamení smutku a půstu
Křesťané se na Velký pátek postili, vykonávali jen nejnutnější domácí činnosti, navštěvovali kostely a rozjímali. S významným dnem je spojena i řada pověr. Například se nesmělo z domu nic půjčovat, protože by věci mohly přijít do spárů čarodějnice. Ještě před rozbřeskem lidé navštěvovali studánky a prováděli rituální očistu, která je měla ochránit před nemocemi a modlili se. Pokud byla voda tekoucí, měl rituál větší účinek. Ctila se i země, do které se v pátek nesmělo zasahovat. Také v sadech a na polích se lidé modlili za úrodu a zdraví půdy.
Otevírání pokladů
Dříve se věřilo, že byl Ježíšův skon na kříži provázen jedinečnými přírodními úkazy, například otevíráním země, která měla vydávat své poklady. Kdy přesně? Vzácný okamžik měl nastat v době, kdy se v kostele zpívaly pašije. Kde se poklad nachází mělo signalizovat světlo vycházející ze škvír ve skalách a kopcích, i světélkující kapradí. Otevřít poklad mohl člověk lískovým prutem ulomeným na Tři krále nebo o Vánocích.
Foto a zdroj: Depositphotos, Český rok od jara do zimy
