V kinech už nějakou dobu běží skandinávský dokument s názvem Pěkně tučná sebeláska (v originále Fat Front). Film, který natočila dvojice režisérek, mapuje aktivistky „tlustého“ hnutí, které se za své tělo nestydí a přináší revoluci do konvenčního pohledu na krásu. Vypovídá o tom i podtitul filmu: Jsme mladé, jsme krásné, jsme … tlusté!
Ve světě probíhá spousta kampaní na podporu toho, aby se ženy cítily ve svém těle dobře, ať už vypadají jakkoliv. Obézní lidé jsou však i přesto veřejností odsunováni na okraj, ačkoliv i oni mají přeci právo na hodnotný společenský život.
„Před dvěma lety jsme v jedné studii četly, že 50% mladých žen ve věku mezi 15 a 25 nemá ráda svoje tělo. Hlavně proto, že se cítí příliš tlusté. Když jsme o tom řekly svým dcerám ve věku 18 a 16, podivily se: Jenom 50%? To nás přivedlo k nápadu natočit tento film,“ řekly režisérky Louise Detlefsen a Louise Unmack Kjeldsen.
Devadesátiminutový dokument Pěkně tučná sebeláska vám možná změní pohled na krásu. Film vypráví příběh čtyř žen – Marte, Helene, Pauline a Wilde, které už mají dost sebenenávisti a studu. Jsou hrdé na to, že jsou tlusté a své tělo používají jako aktivistický nástroj.
Teď se pojďme společně blíže seznámit s hlavními protagonistkami.
Marte je 31letá pedagožka v zařízení pro neslyšící a mentálně postižené. Sama o sobě říká, že si připadá jako umělecké dílo, které bylo odhozeno do sklepa. Marte je sice aktivní na Tinderu, aby si konečně i ona našla přítele, ale je velmi opatrná. Má strach z toho, že když ji někdo napíše s tím, že se mu líbí plnoštíhlé ženy, jde o muže, kteří fetišizují tlustá těla a nejde jim o ni jako o člověka.
Helene studuje bakalářský obor angličtina na Aarhusské univerzitě. Třiatřicetiletá žena se denně potýkala s nízkým sebevědomím, úzkostí a sebenenávistí. Žila izolovaná ve svém bytě s pocitem, že si nezaslouží kamarády, večírky ani lásku. Když jí bylo nejhůř, zkusila do Googlu napsat: „Chcete se někdo vyspat s tlustou holkou?“ A byla překvapena. Objevila na internetu nový svět žen, které tvrdí, že tlustá těla mají stejnou cenu jako všechna ostatní. Jedna věta ji tak změnila pohled na sebe samu.
Jednadvacetiletá studentka módní vědy Pauline už v dětství poslouchala, že je moc veliká a tlustá. Dívka má pocit, že se celý její život točí kolem hubnutí. Ačkoliv dnes patří mezi švédské aktivistky, uvnitř si stále není jistá sebe samou. Velmi touží po tom, aby své tělo milovala takové jaké je, ale přitom se nemůže zbavit starých vzorců sebenenávisti, myšlenek na dietu a přejídání.
Wilde byla v dětství dobrá fotbalistka, jedničkářka a mezi kamarády byla oblíbená. Nedařilo se jí ale zhubnout a doma jí dokonce nabízeli tisíc švédských korun za každé shozené kilo. Místo hubnutí však dívka akorát přibírala a začala se nenávidět. Její život změnil instagramový profil plus size modelky, která podle Wilde vypadala skvěle. Dnes má devětadvacetiletá televizní producentka a scénáristka na svém Instagramu přes devět tisíc followerů a denně inspiruje tlusté lidi k tomu, aby se smířili s tím, jak vypadají.
Zkuste se na moment vžít do role jedné z těchto žen a změňte svůj pohled na kypré dívky. Všechno není tak jednostranné, nemusí se vždy jednat o nenasytné jedlíky, kterým jejich styl života vyhovuje. Za jejich tvary může stát například genetika, psychické problémy či porucha štítné žlázy.
| Něco málo o režisérkách: |
|
Louise Detlefsen V roce 1996 absolvovala Dánskou školu médií a žurnalistky. Od roku 2000 se věnuje dokumentaristice. Její filmy se vyznačují silnou solidaritou s postavami. Za svou kariéru již získala různá ocenění, např. Bent na Filmovém festivalu MIX Copenhagen za film Love Birds v roce 2014 nebo cenu za nejlepší dokumentární seriál TV festivalu v Monte Carlu za My Best Teacher v roce 2007. Kromě dokumentaristiky se Louise věnuje také psaní, je autorkou politické biografie bývalé eurokomisařky Ritt Bjerregaard – the woman and the politician. |
|
Louise Unmack Kjeldsen Režisérka odstartovala svou kariéru v roce 1998, krátce po dokončení Dánské školy médií a žurnalistiky. Jedním z charakteristických rysů její práce je zobrazování životů zranitelných lidí, např. mladých „nových“ Dánů ve filmu Rebellion from the Ghetto. V roce 2015 vyhrála cenu za dokumentární film roku za seriál Broke in Nakskov a The Survivors, který vypráví o třech mladých lidech z internátní školy v severním Sjaellandu, kterou spolurežírovala s Louise Detlefsen. |
Foto: filmeurope
