Šeří se. Na zasněžené stráni nad rakouskou obcí Katschberg se ve venkovních lucernách a okénkách chalup rozsvěcejí světla. Staré korutanské dřevěnice lemují cestu v 1750 metrech nad mořem dlouhou na tři kilometry… V každé se právě odehrává kus vánočního příběhu. Pěší část této „adventní trasy“ začíná u Pritzhütte.
K Pritzhütte, chalupě z roku 1928, která je dnes útulnou rustikální restaurací a v zimě i místem, kde se dá příjemně ohřát, se jde v rámci „Adventweg“ pěšky, či jede v kočáře taženém koňským spřežením… Sobota, pět hodin odpoledne. Před dveřmi zmíněného lokálu troubí starší páni v lesnických kloboucích na alpské rohy Tichou noc, a jedno ze spřežení se zatím otáčí a vrací na „start“ pro další návštěvníky. Teplota je na nule. Vzduchem voní hřebíček, skořice, vanilka i preclíky. Před chalupou je rušno.
Vandrovníci na horách
Vánoční časy odehrávající se v době našich babiček nejsou pryč. Lze do nich vstoupit. Tedy na chvíli a tady.
V Katschbergu totiž vytvořili místní podnikatelé, majitelé koní a chalup, spolu s umělci a dobrovolníky idylickou sváteční cestu světla. Má devět hlavních zastavení v chalupách zařízených a vánočně vyzdobených jako v časech starých horalů; v jedné se hraje a zpívá, v druhé přede a vypráví, v třetí prodávají rukodělné dárky i tradiční cukroví, další je stájí s oslíkem, jiná asociuje místnost, kde naděluje Ježíšek… Na konci všech stojí jesličky a pak druhá hospůdka, k níž lákají svou vůní pečené brambory.
Od jednoho stavení k druhému je to pokaždé několik metrů, ale občas si nejsou na dohled. Na menší i větší vzdálenost se lze zásobit (v termosce) horkým čajem případně svařeným vínem. Obojího je na celé trase k dispozici hojně; čaj vařený u venkovních kamen se dává majitelům termosek zdarma. Údolí se pomalu zatemňuje, na oblohu vyskakují hvězdy a sníh jiskří.
Před krásně vytopenými – zcela původními i obnovenými – dřevěnkami se popíjí, diskutuje a setkává řada známých i sousedů. Mezi nimi pokukují osamocenější turisté. Zní tu němčina, italština, zřídka čeština… Čas na chvíli zabrzdil.
„Servus Markus, wie geht´s?“ míří otázku dáma nalévající Glühwein u zastávky č. 4 k vyššímu muži – průvodci v zeleném hubertusu. „Gott sei Dank, super Kati!“ odvětí s úsměvem ten, podobný Krakonošovi zamlada a jde si pro hrnek. Z chalupy se line vůně medu, perníčků i doma vyráběných sirupů a šnapsů.
Ale postupně…
K zastavení číslo jedna, na cestě osvětlené jemnými plamínky v lucernách, jsou to z centra obce Katschberg necelé čtyři kilometry. Do kopce. Ty možno jít pěšky křupavým sněhem s malou lucernou v ruce, případně se nechat vyvézt od alpského hotýlku Alpengasthof Bacher koňským spřežením. Jeho příjezd i odjezd prozrazuje pokaždé zvonění… Obě „dopravní“ varianty mají romantiku. Pravda v kočáře, jichž se na trase míjí celkem deset, trvá cesta půlhodinu; doba té pěší závisí na teplotě, obuvi i kondici turistů.
Tři sta luceren v kopci
Trasu malebné „ADVENTWEG“ – od hotelu Alpengasthof Bacher k Pritzhütte a poté k jesličkám – lemuje tři sta velkých dřevěných luceren. Ty svítí poutníkům na cestu a navíc probleskují lesem mezi stromy, čímž dávají všemu punc minula. V lese jsou ovšem ještě mimořádné osvětlené zastávky: ty k zamyšlení, pak dětský labyrint i… světelný pohádkový kočár, ozdoby a jeleni. Kouzlo na kouzlo.
Jak onu trasu charakterizovat? Průchod skanzenem na ležato? Těžko, jde veskrze o vlídně laděný výlet pochodníků horskou strání, a to od chalupy k chalupě. V předvánoční atmosféře jistého rozjímání tu vládne klid, přátelská nálada… a je cítit vzájemná lidská blízkost, soudržnost a… ono svařené červené! Ani ho kupodivu netřeba vypít moc, aby se dostavil sentiment a dojetí. Síla adventní cesty je kdesi mimo hrnečky.
Co je k absolvování té specifické akce třeba? Trefit se do termínu. Adventní cesta se v Korutanech otevírá 27. listopadu a je na ní živo do 25. prosince; vždy od 14:00 do 20:30 hod. Pozor v chalupách se odehrává program jen čtyřikrát týdně! (Středa, čtvrtek, sobota, neděle.)
Kdo volí pěší variantu koupí si vstupenku za 10 euro i s termoskou, do níž cestou dostane zdarma tolik čaje, kolik chce, nebo bez ní za polovic. A jde! Kdo dá přednost koňskému svezení, zaplatí sice 22 euro (cesta tam i zpět), nenamáhá tolik nohy, ale musí být připraven, že v půl deváté večer „mu to“ jede zpět naposledy.
Zvonky a rolničky se rozezní…
Časy jsou důležité a vozkové je dodržují, už proto, že na úzké lesní cestě je jen pár míst, kde se mohu protijedoucí spřežení míjet. „Prrr,“ cedí mezi zuby vozka na kozlíku víc pro turisty než pro koně. Dva hnědí nordici mírně odfrknou, trasu k Pritzhütte znají. Teď u ní mají mírnou pauzu; dostanou vodu.
Odbila osmá. Rtuť teploměru slezla pět příček pod bod mrazu, nastalou tmu rozčesávají hvězdy, lampy a bílé žárovky na prostě zdobeném smrku. Do kočáru nastupuje šest starších návštěvníků, dvě dámy s díky přijímají od vozky vlněné deky. Zvonky a rolničky se rozezní…
Vzdor pokročilé hodině to bokem v lokálu jednadevadesátileté chalupy vře. Všech šedesát míst obsazeno; hraje se, zpívají koledy, lidovky. Notnou chvíli potrvá, než se návštěvníci vrhnou do tmy směr domov a než skútry svezou poslední aktéry dnešního „představení“. Málokomu se chce pryč z pohody.
Horalé měli v zimě tvrdý život i práci, ale čas adventní, který tu zavládnul, dřinu kompenzoval. Trochu… Jeho nápodoba je víc než zdařilá.
Užitečné tipy:
Cestu v kočáře si lze objednat je lépe předem na www.katchberg.at, případně volat samotné provozovatele +43 664 28 44 583
Kudy na Katschberg?
Nejkratší cesta autem z Prahy: přes České Budějovice a Linec. Měří 500 km, trvá přes šest hodin. Dálnice jsou v Rakousku pro motocykly a vozidla s hmotností do 3,5t zpoplatněné pomocí elektronických dálničních zámek s délkou platnosti 10 dní, 2 měsíce a rok. Desetidenní dálniční známka stojí 9,20 eur.
Text: Michaela Šmerglová
foto: @Tourismusregion Katschberg
