Dostat se do role macechy není jednoduché. Konečně jste našla muže svého života, ale jeho děti vás nenávidí. Situace docela neudržitelná. Jak se s ní tedy poprat?
Nebudeme si namlouvat, že najít dnes lásku, po které většina žen touží, je jednoduché. A když už takového „pana Vysněného“ najdete a spřádáte si sny o krásném společném životě, objeví se jeho děti z prvního manželství, které vás nenávidí až za hrob. Situace ne zrovna záviděníhodná, ale přece neuvolníte cestu a nenecháte děti, aby vás vyšachovaly! Jak to tedy udělat, aby děti byly spokojené a vy jste měla svou lásku? Není to tak těžké, jak to na první pohled vypadá…
Hlavně si nehrajte na maminku
Mnoho milých a naivních žen “v boji” s nevlastními dětmi prohrálo na celé čáře proto, že se rozhodlo pro politiku „budou tvou druhou maminkou“. Tak především je důležité si uvědomit, že děti vašeho partnera ze všeho nejvíc cítí pocit strachu. Bojí se, že už tátu, kterého milují a touží po jeho pozornosti a blízkosti, nebudou mít jen pro sebe. Neznají vás a netuší, jaký je váš záměr. A pokud jste se rozhodla hrát si na maminku, je to pravděpodobně ten nejhorší nápad vůbec. Ony přece maminku mají, je to ta žena , které jste vy odloudila jejich tatínka. Ano, třeba to tak vůbec nebylo, ale velké dětské oči to ve většině případů přesně takhle vidí. “Michala jsem poznala v práci. Byl čerstvě rozvedený a o deset let starší než já. Rok jsme kolem sebe chodili jako přátelé, ale pak nám oběma došlo, že už je v tom něco víc – tedy láska jako trám. Po čase mi představil své děti. Mladší Matýsek byl teprve tříletý a problém jsem s ním neměla, tak trochu jsem mu o víkendech dělala mámu. Zkusila jsem tedy stejnou taktiku i na šestiletou Rozárku, ale u ní padla kosa na kámen. Jako bych šlápla bosou nohou do hadího hnízda. Holčička mě začala fakt nenávidět a snažila se mě před tátou očernit jak to šlo a dokonce i lhala. Chvíli to vypadalo, že náš vztah s Michalem skončí, nakonec jsem si s Rozárkou všechno vyříkala, skoro jako s dospělou a situace se trochu uklidnila,” napsala mi Majka.
Opatrně na starší kamarádky
Druhou oblíbenou rolí žen snažících se zaujmout děti svého vyvoleného je hra na “starší kámošku”. Pokud jsou děti v pubertě, tak tenhle přístup může zabrat mnohem lépe než první varianta. Ale i tak má mnoho úskalí, třeba to, že vás budou mít, jak se říká “na salámu” – tedy nebudete pro ně žádná autorita, což se časem dost hodí. Je jasné, že hlavní autoritou by pro ně měl být táta. Ale pokud budete společně trávit víkendy a třeba prázdniny, je dobré, aby k vám měly děti respekt aspoň takový, že když je o něco požádáte, tak vyhoví. “Dceři mého manžela bylo čtrnáct a už od začátku jsme si hezky rozuměly, z legrace jsem jí říkala, že jsem jak její starší ségra. Všechno klapalo do prvního problému… chtěla jsem, aby mi pomohla v domácnosti, abych jako těhule nemusela všechno dělat sama. Byla zrovna v nějaké krizi s prvním klukem a místo pomoci na mě řvala jako hysterka. Když jsem si chtěla vynutit trochu respektu zvýšeným hlasem, jen se mi vysmála. Tak jsem pochopila, že být její ségra není dobrý nápad,” napsala mi Veronika.
Co takhle zapomenout na role?
Většina psychologů a koučů se shoduje, že nejlepší je v podobných případech na počátku zaujmout postoj spíše neutrální a nestylizovat se do nějakých rolí. Když jsou děti malinké a vy se o ně staráte, obvykle k vám přilnou přirozeně a vy si nemusíte hrát na jejich maminku. Je lepší, když vám říkají jmény, ne teto nebo snad dokonce mamko. U starších dětí je situace mnohem horší. Nedá se říci, že když je dítě puberťák, situaci bere lépe. Jde spíš o individuální nastavení a povahu. Některé šestnáctileté dítě vezme rozvod rodičů hůř než jiné sedmileté. Nic proto neplánujte, ani si povahu nebo názory dětí dopředu nepředstavujte. Zaujměte ve vztahu k dětem vyčkávací pozici a uvidíte, “co se z toho vyvrbí”. Hlavní věc, která hraje ve váš prospěch, je trpělivost a pak také absence vztahovačnosti. Tedy, když se na vás dítě bude ksichtit, neberte to moc vážně. Nejde mu vlastně o vás, jen se bojí, že pozice v životě jeho tatínka je ohrožená. Pokud byste ale propadly uraženosti nebo dokonce začaly s dítětem bojovat, prohrajete a jeho náklonnost a respekt si nezískáte. Naopak, když dítě uvidí, že se držíte zpátky a dáváte mu prostor, ocení to. Možná ne hned, ale po čase určitě. Snažte se vysledovat jeho chování, návyky a pomalu si nevtíravě získávat jeho náklonnost. A pozor, mějte respekt – ne ten vykřičený a vynucený, ale přirozený. Vy se staráte, vaříte a tak dále, a když jednou za čas dítě o něco poprosíte, mělo by vyhovět. Když nechce, stůjte si za svým a klidně požádejte o pomoc i otce dítěte. Když malý rebelant uvidí, že jeho táta stojí na vaší straně, pochopí, že táhnete za jeden provaz. Zároveň je důležité dodržovat sliby, které jste udělala vy a také “nebonzovat” a s každou prkotinou neběžet za partnerem. Hlavní veličina v tom, abyste dítě získala, je samozřejmě čas a také férové chování bez podbízení, kupování si a dalších věcí, které jsou nakonec zbytečné a přirozený respekt vám nepřinesou.
Velký díl zodpovědnosti je na muži
Velmi důležité je rozhodně i to, jak se k celé situaci postaví váš nový partner. Nikdy by nemělo docházet k situacím, že kope za obě strany. Také by neměl být moc autoritářský a děti nutit, aby vás začaly mít rády – to nikam nevede. Stejně tak by ale neměl jakkoli ponižovat vás před nimi. De facto by se měl držet stejné linky jako vy. Jako jejich táta ale musí dětem navíc dokázat, že je miluje a nikdy milovat nepřestane, a také že se na něj můžou vždy spolehnout. Určitě je dobré po prvním seznámení s dětmi probrat celou situaci společně někde v klidu. Vy mu svěřte své případné obavy, vyptejte se na děti a nechte si poradit, co si váš muž myslí, že by bylo dobré abyste udělala. Pak slaďte společnou strategii, domluvte se přes jaké hranice nikdy nezajdete, co si děti nesmí a co naopak můžou dovolit. Také je dobře, abyste při následujících setkáních partnera a jeho dětí nebyla pořád přítomná. Buďte s nimi pár hodin a pak se omluvte a vyražte do kina, za kamarádkou, kamkoli… Dejte jim prostor, ať jsou jen spolu. Jakákoliv vaše dobrá vůle totiž bude v budoucnu mnohokrát odměněná.
Foto: Profimedia.cz
