Když vám pláče na rameni kamarádka, že se k ní chovají v práci nemožně, dokážete jí povzbuzovat a poradit. Jenže když dojde na lámání chleba a život vás postaví do té samé situace, najednou je z vás beránek, co si nechá všechno líbit. Večer se pak trápíte, a když si přehráváte nepříjemnou situaci znovu, víte naprosto přesně, jak jste měla reagovat. Nezoufejte, nikdy není pozdě zvednout hlavu a své chování změnit.
Vyzařujte sebejistotu
Šéf vás znemožnil před ostatními a přitom k tomu neměl žádný důvod? Nenechte se zatlačit do postavení ustrašené oběti, ale srozumitelně dejte najevo, že vás prostě nerozhází. Zkuste se nevztekat nebo se nerozplakat. Snažte se zůstat nad věcí a klidná a v první chvíli klidně počítejte do pěti. Je to sice notoricky známá rada, ale věřte, že funguje. Pouze tak budete vyzařovat sebejistotu a působit suverénně, i když je ve vás ve skutečnosti malá dušička.
Neshazujte se
Kolikrát se stane, že nás někdo pochválí a my si poklonu nedokážeme užít. Shodíme se a zlehčíme náš úspěch. Často pak ještě přidáme k dobru nějaký ten trapas, co se nám stal, nebo nezapomeneme upozornit na své nedostatky. Pokud se takhle budete shazovat před svým okolím častěji, počítejte s tím, že budete vždycky tak trochu za troubu. Vezměte si k srdci rčení: „Nejsi tak velký, aby ses mohl dělat malým.“
Braňte se
Pokud se chcete bránit proti nespravedlivému názoru, nesmíte se bát vznést námitku. Zkuste v první řadě zůstat věcná. Tím nejlépe prokážete, vás něco jen tak nerozhází. Jedním z užitečných postupů, jak se bránit nespravedlnosti, jsou otázky. Když na vás někdo vyjede, prostě se zeptejte: „Jak to myslíte?“ Tím, zůstáváte zdvořilí, a přitom suverénní. Váš oponent se tak musí vyjádřit jasněji a blíže zdůvodnit svou kritiku. Z toho často vyplynou detaily, kterých se můžete chytit. Otázkami vedete rozhovor ve věcné rovině a postupně víc se vzdalujete od urážlivé poznámky, která se dotkla vašich emocí.
Mluvte tělem
Účinek svých slov můžete výrazně zvýšit tím, že je podtrhnete gesty, mimikou nebo zabarvením hlasu. Držením těla a gesty dáváte zároveň najevo, co si myslíte:
- Když máte při rozhovoru založené ruce na prsou, signalizujete jednoznačně odmítavost.
- Snažte se stát zpříma, působí to přesvědčivěji, než když se k lidem nakláníte.
- Stůjte volně, neopírejte se o zeď nebo stůl.
- Seďte na celé židli, nesedejte si na kraj, jinak budete působit nejistě. Nedávejte si nohu přes nohu – vysíláte tím signál, že se stahujete.
- Pozor na gesta, jako je krčení ramen a kroucení hlavou, vyjadřují nejistotu.
- Důležitý je oční kontakt, při rozhovoru se dívejte druhému do očí.
- Nemluvte příliš nahlas, ale ani tiše a roztřeseně. Odpovíte-li na útok klidně a sebevědomě, můžete říci téměř cokoli a nikdy nebudete působit jako slaboch.
Rozesmějte protivníka
Smích nejen uvolňuje napětí, ale také spojuje a odzbrojuje. Vtipná odpověď, při které zacukají vašemu protivníkovi koutky, může přispět k urovnání problému. S čím počítáte, když na někoho útočíte? Že se bude bránit. Čím vás překvapí? Když vám dá za pravdu. Síla této metody tkví v tom, že vypadáte vtipně, suverénně sebejistě. V reálu můžete touto překvapivou reakcí otupit třeba nevraživou poznámku kolegyně.
Foto: Profimedia.cz
