Pacifik na vlastní kůži aneb Cesta po Palau

Ostrovy mají svoje kouzlo a ty tropické mají přímo obrovské kouzlo. V Pacifiku jsou pro cestovatele jedním ze zlatých grálů cestování…

I mezi tropickými ostrovy jsou velké rozdíly v dosažitelnosti. Některé, třeba Nový Zéland nebo Havaj, jsou krásné, ale turisty přeplněné, jiné můžete navštívit pouze, pokud nemáte hluboko do kapsy, taková je třeba Bora Bora. Naprostá většina ostrovů je pro turisty, ale i cestovatele, jen těžko dostupná, není k nim žádné pravidelné lodní ani letecké spojení, a tak se na ně dostat, představuje obrovskou výzvu. Další skupinou jsou ty, na které se dostat lze, ale z různých důvodů na nich moc turistů nenajdete, například Markézy ve Francouzské Polynésii. Další možností jsou ostrovy, které jsou celkem snadno dosažitelné, jejich návštěva vás nezruinuje a přitom nejsou přeplněné turisty. A přesně takové je Palau…

Turisty tu skoro nenajdete

Tento ostrovní stát, nejzápadnější souostroví Karolín a jeden z nejmladších států v OSN, byl u nás dlouho znám většinou jen v komunitě potápěčů a nadšenců pro druhou světovou válku. A díky tomu zde skoro nenajdete turisty ležící na pláži, ale spíše vyznavače vodních sportů, především potápěče, milovníky přírody a historie. Na ostrovy, i když leží zdánlivě uprostřed oceánu, létá poměrně hodně společností. Pro nás je nejjednodušší letět s Korean Air, kde to máte s jedním přestupem, jsou ale většinou dražší než jiné společnosti. Běžná zpáteční letenka stojí od 23 000 Kč, v různých akcích se dá ale sehnat  i levněji. Já měl veliké štěstí a s China airlines mě vyšla na pouhých 9 500 Kč. Tuto akci využilo asi 200 Čechů a Slováků a po příletu jsme v maličkém ostrovním státě vytvořili druhou nejpočetnější národnostní skupinu. Jinak než letecky se na ostrovy dostat v podstatě nelze.

Ceny jako doma

Máte-li strach, že na ostrovech finančně vykrvácíte, pak mám pro vás dobrou zprávu. Sice zde rozhodně není tak levně jako v „baťůžkářských státech“, třeba v Nepálu, ale ceny jsou srovnatelné jako u nás a pokud se trochu uskrovníte a cestujete ve dvojici, pak se s přehledem vejdete do 600 Kč na den a osobu, přičemž největší položkou bude ubytování. S ním je to zde trochu složitější. Hotely začínají na 800 Kč za pokoj, jen výjimečně levněji, ale na webu lze najít i místní „B&B”, ubytování v části domu u místních, kde se dá bydlet zhruba za polovinu částky za hotel. Kvalita ubytování je dobrá a pokud je v ceně i snídaně, máte se na co těšit. Pokud máte ještě nižší rozpočet, můžete zkusit bydlet ve stanu nebo pod širákem, ostrovy jsou, až na Koror, poměrně řídce obydlené a nejsou zde suchozemští jedovatí živočichové. Pokud máte hamaku s moskytiérou a celtou proti dešti, můžete si vychutnat nádherné východy slunce v opuštěných zátokách, ve stínu palem, s bílým pískem pod nohama a tyrkysovým mořem všude kolem vás. Jediným nebezpečím pro vás mohou být pouze moskyti. Je pravda, že na Palau žije i nevelká populace obávaných krokodýlů mořských, jejich útok na člověka je zde ale velice ojedinělý a na souši zaznamenán nebyl vůbec.

Milovníci ryb, pozor

Jídlo je, jako na většině malých ostrovů, o něco dražší než na pevnině, ale do 4 dolarů se zde najíte bez problémů, tedy pokud víte kde. Levné a dobré jídlo najdete v malých hospůdkách mimo hlavní ulici. Na své si přijdou milovníci ryb a mořských plodů, běžná jsou ale i jiná masa; vegetariánská jídla nejsou problém. Kromě místní kuchyně je tu dost indických, čínských, japonských, italských a amerických restaurací. Cestování po souostroví je možné několika způsoby. Ideální je si půjčit auto na jeden den (jezdí se vpravo, ale auta mají levostranné řízení) a projet si největší ostrov Badeidob. Jsou zde k vidění nádherné vodopády, původní prales, pozůstatky jediné železnice na ostrově, mangrovové porosty s krokodýly a pak neskutečné hlavní město, jen pár domů kolem majestátní budovy parlamentu. Většina lidí bydlí v jediném městě souostroví Koror, které zabírá skoro celý stejnojmenný ostrov, a s Badeidobem je spojeno mostem. Po Kororu  můžete klidně chodit pěšky, všude je to kousek a hotely i restaurace jsou v samém centru. Také do nádherného národního muzea, neméně zajímavého oceánia a do přístavů to není daleko, max. 20 minut chůze. Na ostatní ostrovy se dostanete výhradně lodí; v hotelu vám rádi poradí, kde a za kolik se nalodit – pokud dáte dohromady větší skupinu lidí, pak se vyplatí si loď pronajmout. Na ostrov Peleiu se dá letět malou cessnou a pokud není oblačnost, je z ní nádherný výhled na stovky maličkých ostrůvků.

Pláže jako z pohádky

To, co ale Palou dělá tak úžasné, je moře a ostrovy, které z něj ční. Někdy jsou maličké na jeden dům, někdy úzké a dlouhé, vždy ale úžasné a každý má své kouzlo. Na některých z nich je možné nalézt i fragmenty techniky z druhé světové války, většina jich je ale pod vodou. Na ostrovech je tisíce pláží a pokud si půjčíte mořský kajak, můžete si najít tu svou, kde budete jako Robinsoni. A ještě jednu zajímavost tu lze nalézt – obrovská, mnohatunová kamenná kola, která sloužila jako platidla po celé Mikronésii. To ale opravdu fascinující najdete pod vodou. A i jako pravověrný potápěč musím uznat, že zde i „pouhé“ šnorchlováni je neskutečný zážitek. Jen si to představte, ráno nasednete na loď, první dvě zastávky vedou k vrakům třech letadel a velké lodi, vše hned pod hladinou v tyrkysovém moři. Je tu samozřejmě nespočet ryb, včetně malých žraloků, rejnoků a kaniců, můžete narazit i na mořské hady a kapustňáky. Další zastávkou je šnorchlováni v proudu, kde vás na jednom místě vysadí a za hodinu o pár kilometrů dál vyzvednou, mezi tím se pod vámi míhá pestrobarevný svět ryb. Kapitán mezi tím uloví tuňáka, kterého na nádherné pláži připraví, zatímco se můžete opalovat, prolézat japonský bunkr, jít do džungle nebo plavat v mělké laguně. Odpoledne pak navštívíte jezero plné nežahavých medúz a zátoku s jemným bílým bahnem, které má mít kladný vliv na vaši pokožku. Pro potápěče je toho pak nachystáno mnohem více, včetně žraloků tygřích, mant, desítek vraků lodí a letadel, většinou v dobrém stavu a velká část z nich je do 40 metrové hloubky.

Na závěr je třeba říct, že místní lidé jsou moc milí. Jde o drobné souostroví, a tak není problém zjistit, že pijete pivo a hodinu se bavíte s místním ministrem vnitra, zatímco ministr pro turizmus vám to pivo nosí, neboť servírka musela za matkou na jiný ostrov. Čas zde plyne pomalu, ale z tohoto ráje se vám pryč chtít určitě nebude!

Text a foto: