Na cestách: Objevte s námi exotické Guyany

Cestovatel a tak trochu dobrodruh David Černík, vyráží na své výpravy už dvacet pět let a procestoval sto deset zemí na šesti kontinentech. Své zážitky pro vás sepsal na ŽenyDívky.cz, možná vám budou inspirací při vašich cestách.

Guyany znějí velice exoticky a po pravdě pro nás i exotické jsou, na objevení českými cestovateli stále čekají. Spousta lidí má vůbec problém určit, kde se nacházejí. A ještě větší problém je odpovědět na otázku, kolik jich vlastně na severovýchodním pobřeží Jihoamerického kontinentu je. Správná odpověď je pět, ale z tohoto počtu jsou dvě územněsprávními celky jiné země (Španělská Guyana Venezuely a Portugalská Guyana Brazílie), jedna je zámořským územím Francie (Francouzská Guyana), Holandská se dnes jmenuje Surinam a pouze bývalá Britská Guyana se jmenuje – Guyana. Já jsem navštívil tři z nich a to Francouzskou, Surinam a Guyanu. Z cestovatelského pohledu je určitě nejjednodušší navštívit Francouzskou Guyanu, jakožto Zámořské území Francie je dobře dostupná mnoha lety z Francie, let trvá devět hodin a je brán jako let v rámci území Francie.

Ospalá díra vás bude bavit

Hlavní město Francouzské Guyany Cayanne je typické koloniální karibské město. Miliardy eur, které do tohoto území lije ročně Francie, tu jsou trochu vidět, ale jen při přímém srovnání s městy v Surinamu a Guyaně. Pokud přijedete prvně sem, přijde vám toto město jako ospalá díra s několika zajímavými stavbami okolo velikého centrálního náměstí, které slouží především jako místo setkávání, koncertů a pikniků a to 24 hodin denně. Obzvláště v noci tu je zajímavá atmosféra, byť v hotelu mě velice expresivně upozorňovali na vysokou míru zločinnosti, která trápí celý region, vlastně i skoro celý kontinent. Do Francouzské Guyany nepotřebujete vízum. Je tu možno na každém rohu koupit Kreolské i Francouzské jídlo a domluvit se anglicky není problém. Jídlo je dobré, ale o něco dražší než v okolních státech. Bezpečnostní situace je zde také nejlepší v oblasti, pokud zachováte základní bezpečnostní opatření, tak je tu pravděpodobnost nepříjemností menší než v okolí.

Džungle, pláž i kosmodrom

Do Guyan se jezdí hlavně kvůli neporušené, resp. málo dotčené džungli. I když jsou tu krásné pláže, jako z časopisu, se zlatým pískem, palmami a teplou vodou, jsou v podstatě liduprázdné a s výjimkou městských pláží tu jen málo kde narazíte na koupající se domorodce, nebo turisty. Důvodů je celé řada, od chybějící infrastruktury, přes silné a zrádné spodní proudy, často kalnou vodu po místními často zmiňovaný strach ze žraloků, byť podle ISAF zde není v celé oblasti evidováno jediné úmrtí z tohoto důvodu od roku 1931, kdy je tato databáze žraločích útoků na člověka vedena. I když je otázkou, jak kvalitní data jsou z této oblasti do ní zadávána. Ve Francouzské Guyaně je ještě jeden důvod k návštěvě a tou je kosmodrom Evropské kosmické agentury u města Kourou. Díky své blízkosti k rovníku je často využíván raketami Ariane, a po nedávné modernizaci i raketami Sojuz. Letů je zde do roka ale jen pár a vzhledem k častým odkladům je šance vidět start rakety poměrně malá, přesto je velice zajímavé komplex navštívit, neboť uprostřed džungle a ve srovnání s místními chatrčemi, působí jako ze sci-fi filmu. Samozřejmě je tu i hezké muzeum. Doporučuji i návštěvu Ďábelských ostrovů, na kterých byla jedna z nejobávanějších věznic světa.

Do džungle jen s doprovodem

Jak jsem již psal, hlavním lákadlem Guyan je džungle. Je jen na vás, na vaší odvaze, rozpočtu a časových možnostech, jak hluboko a na jak dlouho se do ní vypravíte. V každé ze tří Guyan najdete ve větších městech agenturu, která pomůže zajistit průvodce, ubytování a dopravu. Samozřejmě můžete si vše řešit plně individuálně, ale do toho by se měli pustit jen opravdu zkušení cestovatelé. Agentura vám zajistí dopravu, buď malým letadlem na maličkou přistávací plochu u nějaké vesničky v džungli nebo člunem, po jednom z nesčetných vodních toků, případně kombinací mikrobus, terénní auto, loď, pěšky, tato varianta je nejlevnější, nejrozšířenější a mohu jí doporučit.

Doprava, to je pořádný adrenalin

Doprava mezi městy je řešena klasicky, dodávkami, náklaďáky, nebo pickupy, až se zaplní, tak se odjíždí. Stačí jen říct kam jedete a jeden z mnoha naháněčů vás dovede k příslušnému dopravnímu prostředku. Auta jsou v katastrofálním stavu, občas bez funkčních brzd, což ale nebrání řidičům jet, co to dá, res. co silnice umožní. Jejich kvalita je různá, od kvalitního asfaltového povrchu, pokud vede cesta k vojenské základně, nebo dolů, přes pouhé průseky v džungli s uválcovaným povrchem, po cesty připomínající koryta potoků, kde je možno narazit na mostky ze dvou rozpůlených kmenů stromů. V džungli jsem jednou stopoval asi osm hodin, aniž by mým směrem projelo jediné auto (opačným jedno, plné po střechu), to vše v neskutečném vedru a mnoho kilometrů od lidí, zato ale můžete pozorovat spoustu živočichů, takže se nenudíte. V džungli se často stane, že musíte vylézt z vozu, tlačit jej z bahna, pomáhat odklidit strom, nebo ukazovat při nájezdu na lávku. Přesuny jsou tak zážitkem sami o sobě a adrenalinu si užijete dost.

Ubytování je dobrodružným i společenským zážitkem

Ubytování je také různé, od houpací sítě mezi dvěma stromy, přes stany, slaměné chatrče po malé hotýlky ve městech.  V džungli je toho k vidění hodně, mě se osvědčilo jet do malých vesniček, kde mě bez problémů místní ubytovali, dávali mi společnou večeři a vždy se našel někdo, kdo mi řekl, kudy mám v džungli jít. Můžete buď vyrazit s placeným průvodcem, nebo, pokud si věříte a máte zkušenosti s orientací v pralese, tak individuálně. Mně se podařilo zahlédnout jednou pumu, častější pak jsou třeba anakondy, krokodýlové, kapybary, opice, malé srnky, nespočet ptáků, ještěrek, žab, motýlů, pavouků, housenek a… …. Komárů, těch tu jsou miliardy. Flora je zde ještě pestřejší a není problém strávit v džungli celý den jen jejím pozorováním. Ke koupání ale moc nedoporučuji ani menší toky. Stalo se mi, že po umytí v potoce, kde bylo po pás vody, jsem si všiml nedaleko ode mě třímetrového krokodýla, který měl nohu užranou od piraň….

Ne všichni obyvatelé vás mile vítají

Lidé jsou povětšinou přátelští a rádi pomohou, na druhou stranu večer dost často narazíte na skupinky agresivně se chovajících mladíků pod vlivem alkoholu a drog. Pro Evropana je dost nepříjemné i to, že místní mají tendenci vám dát najevo, že bílé cizince rádi nemají, dělají to více či méně okázale. Pokud pak jedete ve ve čtyřiceti stupňovém vedru uzavřeni v malém náklaďáčku s dvaceti místními a stále někdo mluví, kouří, jí nebo zvrací, může se stát, že po čase velice oceníte samotu v džungli. V džungli také není tolik odpadků, místní o ekologii teprve začínají něco tušit.

Města můžete vynechat

Města jsou zde nezajímavá. Snad jedinou výjimkou jsou prezidentské paláce, staré kasárna a hlavně kostel sv. Petra a Pavla v Paramaribu, což je jediné město, které se mi trochu i líbilo.Do Surinamu je potřeba buď vízum, nebo pro jeden vstup turistická karta, já jsem si vízum zařídil korespondenčně v Nizozemí. Do Guyany jsem si vízum zařizoval v Surinamu, bylo také na počkání, ale byrokracie si zde člověk užije dost. Cenově Guyany nejsou tak levné, jako třeba Laos, Keňa, nebo Bolívie, ale rozhodně se nejedná o drahou destinaci. Doporučuji dobře se vybavit na cestu kvalitní lékárničkou a zkonzultovat s doktorem z cestovní medicíny očkování. Osobně cestuji co nejvíce na lehko, zde tak navíc, kromě funkčního prádla, jsem si vezl i hamaku s moskytiérou, lehký spací pytel, UV lampu na čištění vody, nepromokavou KPZku a osvědčil se mi i malý, vodu nepropustný batoh na foťák a doklady.

Závěrem…

Pokud do této oblasti chcete jet a trochu jí poznat, je dobré mít alespoň nějakou zkušenost s cestováním po chudých státech rovníkového pásma, ideálně z Afriky, nebo Latinské Ameriky, pokud máte projetou Jihovýchodní Asii, budete velice překvapení, na jak odlišnou mentalitu zde narazíte a nakolik je zde cestování komplikovanější. Přesto jsou to ale krásné země. Pokud nejste příliš dobrodružné povahy, doporučuji letět do Francouzské Guyany a na cestování do džungle si vzít agenturu. Odvážní a zkušení cestovatelé zde najdou  jeden z nejvíce nedotčenějších ekosystémů na planetě.

Text a foto: