Abeceda kódovaná znaky na sekvenci krátkých a dlouhých signálů – to je Morseova abeceda, neboli morseovka. V sobotu 11. ledna mohou tento jedinečný způsob komunikace oslavit všichni jeho fanoušci, protože se slaví tzv. „Learn Your Name in Morse Code Day“. Tedy den, kdy bychom se měli vrátit do dětských let a zkusit své jméno přenést do Morseovy abecedy. Přidáte se? V našem článku se dozvíte více nejen o této vyjímečné abecedě, ale také o jejím tvůrci.
Umělec a telegrafista
Sestavu kódů, která interpretuje písmena latinky, čísla a některé speciální znaky v podobě teček a čárek, vynalezl americký malíř a inovátor Samuel Finley Breese Morse. Narodil se 27. dubna 1791 v Charlestownu, ve státě Massachusetts. Již v dětství projevoval výtvarné nadání a za svého žáka ho dokonce přijal Washington Allston, vynikající malíř a básník, kterému se přezdívalo „americký Tizian“. Po studiích na univerzitě odešel Morse k nevoli svých rodičů do Evropy a věnoval se naplno svému zájmu o umění.
Po návratu do USA působil jako profesor malířství na univerzitě v New Yorku. Výtvarné umění však nebylo jeho jediným koníčkem, aktivně se zajímal také o nový vědní obor – elektrotechniku. Ta ho fascinovala a on zkoumal její využití pro konstrukci telegrafu. Morse žil velmi skromně, a tak jen za pomoci věcí, které měl po ruce, vyrobil v roce 1835 první model přístroje, který později znamenal převrat v komunikačních technologiích. Dva roky pracoval na jeho vylepšení a veřejnosti ho poprvé předvedl 4. září 1837; o měsíc později si ho nechal patentovat.
Sice nebyl prvním vynálezcem telegrafu založeném na elektromagnetickém principu, ale v kombinaci s telegrafickým kódem – morseovkou, se zapsal do historie dálkového přenosu zpráv. Jeho systém se začal používat nejen v USA, ale ujal se i v Evropě. Z Morse se díky prodeji licencí stal bohatý člověk a do své smrti v roce 1872 štědře podporoval vzdělávací organizace a nemajetné umělce. Právem lze jeho telegraf označit za jeden z nejdůležitějších vynálezů 19. století.
Morseova abeceda byla oficiálně přijata jako mezinárodní nouzový signál na konferenci v Berlíně, v říjnu 1906. O devadesát tři let později, byl kód SOS zrušen jako nouzový signál pro velké lodě. Morseovka však úplně nezmizela, dodnes se využívá pro signalizaci nouzových situací v armádě, u námořníků a amatérských radiotelegrafistů.
Nouzové signály
Nejznámějším nouzovým signálem na světě je beze sporu signál SOS – v morseovce „…—…“. Poprvé byl demonstrován Alfredem Vailem a Samuelem Morsem 11. ledna 1838. Brzy se ujal, začala ho využívat armáda a prosadil se i v leteckém a lodním průmyslu po celém světě.
Kód SOS se uvádí jako zkratka věty „Save our souls“ (spaste naše duše, pozn. red.) či „Save our ship“ (zachraňte naši loď, pozn. red.). Původně však s těmito slovními spojeními nijak nesouvisel. Morse pouze zjednodušil původní nouzový signál CQD – „Come quick, danger“ („rychle přijď, nebezpečí“, pozn. red.) a vytvořil snadněji zapamatovatelný kód…
Titanik volá SOS
Jednou z největších lodních tragédií je bezesporu potopení zaoceánského parníku Titanic, ke kterému došlo 15. dubna 1912. Toto neštěstí je úzce spojeno i s historií telegrafické komunikace. Po srážce s ledovcem, byl z Titanicu radisty Jackem Phillipsem a Haroldem Bridem vysílán nouzový signál CQD, který sice několik lodí zachytilo, ale někteří radisté si dostatečně neuvědomovali závažnosti situace. Poté si Bride vzpomněl na nově zaváděný signál SOS a jeho kolega ho začal vysílat. Volání SOS téměř okamžitě zachytil parník Carpathia a ihned se vydal potápějící lodi na pomoc.
Jak den s Morseovou abecedou oslavit?
- Samozřejmě se naučte své jméno v morseovce.
- Pokud budete mít čas, zkuste si vzpomenout na všechny znaky této abecedy a udělejte si doma soutěž, kdo jich zná více.
Věděli jste, že…
- Nejrychlejší přenos morseovkou se povedl Harrymu Turnerovi v roce 1942. Během jedné minuty dokázal přenést 35 slov a právem se stal mistrem světa v této disciplíně. Jeho výkon je zaznamenán i v Guinnessově knize rekordů.
- Autorem moreovky je Samuel Morse. Do dnešní podoby přivedl tento kódovací systém v roce 1918 jistý pan Philips, který tehdy sjednotil americkou a anglickou verzi kódu.
Foto: depositphotos.com, Instagram, pixabay.com__
gynekolog z Vršovic dojede metrem až do Pardubic za 39 minut
Comments are closed.