Kamila Vodochodská se věnuje tématu módy již od studií. V posledních letech, pak zejména módnímu koučinku a návrhářství. Vede semináře a workshopy na téma efektivního, smysluplného a udržitelného módního uvažovaní a je zapojena do několika neziskových projektů. Jedním z nich je Pasáž českého designu, kde se jako jedna z kurátorek věnuje návrhům a instalacím designových vitrín českých designérů. Každoročně také podporuje projekt Pink Carpet Helping Dolls, v rámci kterého v minulém ročníku oblékla panenku Barbie do svatebních šatů.
O módě přemýšlí komplexně, do hloubky a jejím cílem je, aby lidé hledali alespoň na některé otázky, které pokládá odpověď. Příběhy žen, které k ní přicházejí s potřebou definice sami sebe a stylu, si ženy zhmotňují do náladových koláží, a ona s nimi pak vytváří jejich nový šatník. Sama říká, že všechny tyto ženy jsou jí velkou inspirací a díky nim, je ona sama tam kde je a je kým je, a to lepším člověkem.
Kamilo, vím, že se léta věnuješ módnímu koučinku? Co vlastně módní koučink znamená?
Módní koučink je takový vhled do osobnosti žen a mužů skrze oblast módy v základní velmi zjednodušené formě. Dokáže člověku pomoci nastavit smysluplně principy oblékání tak, aby náš vnějšek podpořil náš vnitřek. Aby člověk zářil, cítil se sám sebou a zjistil, kdo vlastně je, a kým chce a může být. Takže mnohem dříve než oblečení, řeším s klientkami jejich osobnost, všechny bloky, často zbytečné strachy, a přístup sama k sobě. To, co by pak mělo být konkrétnějším obsahem šatní skříně je až třetí nebo čtvrtý krok v rámci procesů a individuálních nástrojů, které módní koučink obsahuje.
Asi tedy převážně pracuješ se ženami, nebo se mýlím?
Je jich rozhodně stále více než mužů. Spolupracuje se s nimi často rozdílnými způsoby. Nejenom v rámci plánování času přímo v nákupním terénu, při analýze a revize šatní skříně či odkrývání informací v oblasti módy. Muži mají větší tah na branku, jasnější představu a cíle, které dokáží velmi jasně a uchopitelně popsat, mají definovaný objem času i financí, které za výsledek chtějí investovat. V tom bychom se mohly mi ženy v souvislosti v plánovaním efektivního a smysluplného šatníku od mužů učit.
Mluvíš o tom, jak móda souvisí s osobností člověka, s čím tedy k tobě klientky přicházejí a jak s nimi v rámci módního koučinku pracuješ?
Nejdůležitější je zjistit, kde se daná žena na své životní i šatníkové cestě nachází, a zda si je vědoma toho, že chce pracovat na vědomé úrovni a jít více do hloubky. Někdy totiž za mnou přijde klientka, která potřebuje pomoci ryze s potřebou „stylingově“ pozvednout šatník, dle posledních stylů a trendů, a myslím, že této konkrétní ženě bych více ublížila, než pomohla, kdybych s ní řešila její životní cestu. Ne vždy je cílem klientů odhalit co vše se může za stylem a nakupováním skrývat, v tom pozitivním i negativním. Nejdůležitější je, si ze začátku společně sednout a upřímně popovídat o tom, co byl prvotní impulz mi zavolat nebo napsat.
Když tedy za tebou přijde žena, která chce pouze „zfunkčnit“ šatník, má smysl s ní naťukávat i další témata a procesy?
Má to smysl. Jen je potřeba zjistit, co byl onen impulz, definovat tíhu či potřebu změny v oblékání a nakupování. Slýchám často požadavky, které jsou téměř jednorázovou pomocí, tzn. jdeme spolu na asistované nákupy, pořídíme kvalitní džíny, které ženě sednou, navrhneme padnoucí sukni, klientce stoupne sebevědomí a je spokojená. Nadstavbou pak bývají popisy situace typu ,,uvědomila jsem si, že se necítím v oblečení, které nosím a nejsem to úplně já, zároveň mi nevyhovuje, co nabízí dnešní módní trh, nakupování mě nebaví a necítím se dobře v určitých materiálech, ale nerozumím jim. Pak již volím jiné nástroje a vybrané procesy. Součástí takové cesty změny jsou již i procesy, kdy na bázi analýzy obsahu skříně a nově nastavených potřeb uděláme finanční plán v rámci jejich možností finančních, časových i energetických (odhodlání, sebejistota, úroveň módní inteligence apod.) a nahlédneme více do jejich osobnosti. Nejdále je pak cesta, kde řešíme i etiku a ekologický dopad samotných produktů včetně ovlivnění našeho zdraví. To už jsou delší procesy i na dlouhé měsíce a řeším je jenom s těmi ženami, které to tak cítí, opravdu to tak chtějí a i to žijí.
A pokud je to tedy žena, která chce řešit nejenom svůj šatník, ale má potřebu nahlédnout i skrz něho do sebe. Jak s takovou ženou pracuješ? Jaké jsou procesy v tomto případě?
„Vyberte si kavárenské místo, kde je vám příjemně, a kde si chcete nad něčím voňavým či sladkým sednout a vyprávět mi svůj „šatníkový příběh“ zní má první instrukce. Zjišťujeme nejen co se děje v ženě nyní, ale i šatníkovou historii a odkrýváme vše, co je za tím. Mnoho z nastavení našich myslí, jsme si tak naprogramovali sami. Ať díky tlaku z okolí, nasátí stylingových mýtů mnohdy předávané v rámci rodiny či od kamarádek nebo marketingově podpořených desinformací v časopisech a blozích. Děláme vlastně takový „rebuilding.“ Nejde o to ženu měnit skrz módní revoluci, jde spíše o takový módní evoluční vývoj, který musí být především přirozený a postupný. Ženy ode mě dostávají i různé záludné otázky, na které si připravují odpovědi a tvoří i náladovou koláž, kde můžeme vizuální stránkou popsat jejich vnitřní procesy, emoce, a to pomocí obrázků a psaného slova. Tento domácí úkol je důležitý i z toho důvodu, aby si ženy našly v dnešní uspěchané době malinko času a vytvořily si jakési tvořivé intuitivní vakuum jen sami pro sebe. Tuto koláž poté společně analyzujeme a to, co vypovídá jsou často překvapivé informace, které nám významně pomohou při nastavení stylu, tvarových konceptů oděvů, barevnosti …
A s čím klientka odchází po rozboru koláže? Může se stát, že díky „moodboardu“ se udějí v ženách zásadní změny?
Po rozboru „moodboardu“ (ráda takto nazývám náladovou koláž) nejsou uvědomění ještě tak znatelná. Ale z více jak 15leté praxe mám případy žen, které buď v průběhu, nebo po absolvování kratšího ročního/delšího dvouletého procesu, zcela rozkvetou a je již na nich samotných do jaké míry, a především do jakých dalších částí života budou tyto změny rozšiřovat. I pro mě jsou příběhy těchto žen velkou inspirací, a i díky nim jsem i já kde jsem, a jsem jim za to nesmírně vděčná. Někdy se stane, že změnou šatníku a módních návyků začne žena měnit stravovací návyky, přístup ke spotřebě, tomu jak s volným časem, energií i financemi a někdy to vše samozřejmě prosákne i do vztahů partnerských a někdy ženy i zcela změní obor práce. Postupné a pomalé, ale přesto obraty o 180stupňů nejsou výjimkou, a to se pak projeví i na jejich vzhledu. Ženy jsou pak šťavnatější, živější, energičtější…více přirozeně sexy. Jsou konečně sami sebou, spokojené a sebejisté se sebou a svými vědomými rozhodnutími.
No, je to psychologie…Vždy tě to bavilo?
Nikdy by mě nenapadlo, že se vše takto propojí, a že to dojde až sem. Ještě si vlastně ani neuvědomuji, kam mě moje každodenní pracovní radost a práce s lidmi může posunout. Když jsem s tím před lety začínala, tak obor „fashion coachingu“ vůbec nebyl definovaný, vlastně ani jeho základní úroveň stylingová. Procházela jsem obdobím nejistoty, obhajování, prozkoumávání skrze velké chyby i finančního rázu, ale to všechno za to stálo. Nikdy by mě ale opravdu nenapadlo, že dokáži své přednosti, jako je například empatie, silná intuice a potřeba podpory a inspirace propojit s prací v módě. V poličce se mi práší na diplom z technické vysoké školy, kde bylo návrhářství vnímáno sice jako kreativní, ale také jako hodně povrchní záležitost. Osobně si myslím, že je to ale spíše o úhlu pohledu. A mohu-li svou prací, přednáškami a workshopy pomoci bořit i tento mýtus a ukázat, že módu lze vnímat i jako vnitřní proces, mohu být šťastná.
Zmiňuješ, že máš vystudovanou vysokou školu zaměřenou na oděvní návrhářství. Navrhuješ tedy sama šaty, oblečení?
Ano, mám vystudované módní návrhářství se zaměřením na technologii a design. Proto mám blízko k materiálům a všem procesům ve výrobním cyklu až po jeho likvidaci. Přirozeně jako většina mých spolužáků jsem se vrhla na navrhování a je tomu tak už od prvního ročníku na vysoké škole až doposud.
A tvé návrhy?
Navrhovala jsem léta ucelené kolekce s přehlídkami. Tuto fázi jsem si nádherně užila a odžila (nezavrhuji to, že se k tomu v nějaké formě opět vrátím), ale s postupným odkrýváním toho, co vše je za módním průmyslem, jsem se rozhodla navrhovat a vytvářet jen takové kousky, které budou klientky nosit do roztrhání😊. Mám ráda funkční, kvalitní design, který zapadá do stylu a obsahu šatníku daného člověka. Jsem toho názoru, že cokoliv, co visí na ramínku i přestože sebekrásnějšího designu a nenajde si okamžitě svého zákazníka, je jen odpad, ačkoliv textilní. Takže jsem přešla k tomu, co je v mém úhlu pohledu na módu smysluplné, a to jsou osobní kolekce pro klienty.
A co je tou současnou smysluplností?
V portfoliu jsem si ponechala realizaci svatebních šatů. Je to to, co miluji. Miluji pracovat a být přímo s klientem a navrhovat společně. Miluji zamilované páry, protože je tam pozitivní energie. Tak jako miluji dětskou energii, což je důvodem mé plánované kolekce Mia collection, která se bude specializovat na zdravou designovou a funkční módu pro děti. Má současná životní situace mi vnukla nápad (je mi zcela jasné, že někomu bude připadat úplně bláznivý, ale já ho považuji za důležitý) …. že by mohlo být pro spoustu žen pro ukončení procesu rozvodu a vkročení do nové etapy života důležité si vědomě nechat navrhnout a nosit rozvodové šaty. Já budu sama sobě první klientkou 😊. Vnímám totiž, že se touto etapou osobnost ženy hodně mění a nejen vizuálně… odpuštění sobě i druhému, přijetí, poučení, růst, sebeláska a uzemnění v sobě.
Na závěr, je něco bych ráda ženám vzkázala?
Nebojte se ničeho a nikoho, buďte sami sebou a začněte tím sami před sebou, ptejte se, zkoušejte, radujte se, učte se, poučte se……zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte….nebojte se chybovat a mít jiný názor než má většina.
Kamila Vodochodská (1984)
V oblasti módy se pohybuje již od studií. Je absolventkou Technické univerzity v Liberci – obor textilní a oděvní návrhářství.
V současné době se věnuje módnímu koučinku, návrhu a realizaci osobních kolekcí. Srdcovou záležitostí jsou pro ni návrhy svatebních šatů.
Vystupuje na konferencích, vede workshopy malého efektivního šatníku a každoročně se podílí na několika charitativních projektech.
Je maminkou tříleté dcery Mii.
Více o ní na www.vodochodska.cz
Foto: archiv Kamily Vodochodské