Předvánoční čas je dobou, kdy myslíme na rodinu, plánujeme, jak proběhnou svátky a jakými dárky koho podarujeme. Je to ale i čas vánočních večírků, kde se často, nejen, pod vlivem alkoholu „rozjíždějí“ nové milostné románky. Následkem jsou podle průzkumů milostné trojúhelníky, které vydrží leckdy celá léta.
Tak jsme si s Jardou říkali, jaké téma by bylo na tento předvánoční čas vhodné, já chtěla mluvit o adventu, jako o době, kdy jdeme „do sebe“, ale Jarda se tvářil, otráveně – no jo, chlap. Pak se mu rozsvítila očka neb našel na internetu statistiky, podle kterých v době předvánoční, vzniká vinou večírků a dalších společenských akcí nejvíc milostných trojúhelníků. Já jsem téma propojila s vašimi dopisy a co z toho vzniklo? No uvidíte sami…
Kde je zakopán pes?
Myslím, že je jasné, že nevěra, zejména u žen, nevzniká „jen tak“, musí jít o nějaký problém v tom oficiálním svazku a mezi nejčastější trable patří, podle vašich dopisů: špatný, žádný nebo málo častý sex, dále pak dlouhodobý vztah kde jsou partneři sehraní, ale vše sklouzlo do šedi a city se vytratily – já tomu říkám provozní vztahy. A do třetice je to touha zažít znovu ten okamžik, kdy vztah vzniká – ale z této varianty vznikají spíše jedno nočky, než skutečné milostné trojúhelníky.
Vaše zkušenosti říkají….
Namátkou jsem vybrala milostný trojúhelník o kterém nám napsala Magda: „Kolega z práce se mi moc líbil od doby, kdy nastoupil. Ale já jsem vdaná, on ženatý. Sice se několikrát vyjádřil, že jejich vztah je spíš o udržování rodiny než o lásce, ale brala jsem to s rezervou, to říká každý… Na vánočním večírku jsem se ale opili, celkem decentně ale povídali jsem si celý večer, otevřeně si vyprávěli o tom, jak to doma máme. Nakonec jsme skončili v posteli. Bohužel to bylo opravdu krásné a ani malá kocovina to nezkazila. Nedokázali jsme si pomoci a jedeme v tom dál, už dva roky. Doma žijeme rodičovské životy a spolu ty osobní milostné. Naši partneři to asi neví, nebo je jim to prostě jedno. Ni jeden z nás by nedokázal..“
Tolerovaná nevěra
Stejně jako to má Magda, žije dost lidí, i našich čtenářů, podle mailů, a co mě překvapilo, kolik z vás žije v podobných vztazích s tolerancí „oficiálního“ partnera. „Petr, tedy můj manžel nebyl nikdy na sex. Moc nám to nešlo ani na začátku, ale já před tím zavírala oči, protože jsem ho milovala. Ale kolem pětatřicátého roku jsem začala být čím dál frustrovanější, asi začínala krize středního věku… Našla jsem si milence, bylo to v posteli skvělé, a na povídání jsem měla Petra. Jednou jsem se trochu připila a najednou získala pocit, že mu musím všechno říct (Jarda si rve vlasy…). Manžel nebyl v takovém šoku, jak jsem se bála, prý už delší dobu něco tušil. Já mu řekla, že bez sexu nemůžu fungovat a on řekl, že mu sex bohužel říká jen pramálo. Nakonec jsem se dohodli na pravidlech, při kterých si milence „můžu nechat“. Zní to asi střeleně, ale klape to…“ Takže i takhle to jde, aspoň u Kristýny, i když mám pocit, že to není tak častý případ.
Sex vs. láska
Je to těžké, ale z předchozího případu se jen potvrzuje to, co všichni víme, nebo spíše v praxi objevíme – někdo sex miluje, jiný ho má rád a třetí nepotřebuje. Jenže co dělat, když se zamilujete do někoho, kdo sex miluje a vy nemusíte, nebo naopak. Taková láska někdy může vydržet celý život, ale přesto musí se vymyslet kompromis – třeba takový milostný trojúhelník… I když možná je jednodušší v začátcích vztahu tyto věci více sledovat, omlouvat to, že vám to v posteli neklape, není bezpečné, málokdo je pak tak tolerantní, jako Kristýnin manžel. Jarda se mi tu hroutí, že on by teda žádnou nevěru netoleroval, chápu, ale člověk míní, život mění, však to známe asi všichni, že?
Foto: Depositphotos/Tverdohlib.com
