Slovo meditace vzešlo z latinského „meditatio“ neboli rozjímání. Tato technika prohlubování soustředění a celkového zklidnění mysli vychází z duchovních praktik hinduismu a buddhismu. V současné době se však stává nepostradatelnou součástí běžného života mnoha lidí, proniká ale také do firem světového formátu, univerzit a do zdravotnictví. Jsou k tomu dobré důvody.
Meditace není relaxace
V první řadě meditace není to samé, co relaxace (uvolnění). Jedná se o určitý trénink pozornosti, který vede ke kultivaci mysli. Člověk se při meditaci učí koncentrovat pozornost v přítomném okamžiku tím, že se soustředí na pravidelný, pomalý a hluboký dech. Případné vjemy, myšlenky nebo pocity si uvědomuje, ale nijak je neposuzuje, ani na nich nelpí a svou pozornost se vždy snaží vrátit zpět ke svému dechu. Tento meditační způsob je nejlepší provádět v jakékoliv poloze v sedě s narovnanými zády, jež je pro nás pohodlná. V leže totiž hrozí riziko, že člověk usne. Meditačních technik je samozřejmě daleko více a účinné jsou i ty, jež se provádějí při chůzi. Vždy je ale důležité najít si právě takovou, která nám osobně nejvíc vyhovuje.
Účinky meditace
Psychologické: První zásadou je, že meditaci musíme provádět pravidelně každý den. Potom dlouhodobě zklidňuje mysl, uvolňuje, zbavuje stresu a v zátěžových situacích nám pomáhá zachovat si vnitřní stabilitu. Snižuje také depresi a úzkost, věci si bereme méně osobně – mírní se naše vztahovačnost. Meditace také pročišťuje mysl od nadbytečných a zatěžujících myšlenek a zvyšuje intuici. Zlepšuje naše soustředění, paměť i kreativitu. Posiluje naši empatii, porozumění i vnímavost k druhým a vylepšuje schopnost radovat se z maličkostí a ze života jako takového.
Fyzické: Zlepšuje celkovou imunitu, snižuje krevní tlak, pomáhá při bolesti, hlubokým dýcháním se také zlepšuje okysličení mozku a tkání celého těla, zpomaluje se proces stárnutí. Při pravidelném opakování se blahodárný stav přenáší i na dobu, kdy meditaci neprovozujeme. Je to stav bytí.
Za osm týdnů lze změnit mozek
Svědčí o tom mnoho odborných studií. Například vědci z Harvardovy univerzity provedli v Hlavní nemocnici v Massachusetts (Massachusetts General Hospital) výzkum, jenž probíhal osm týdnů, během kterých dobrovolníci pravidelně meditovali 30 minut denně. Po uplynutí pokusné doby srovnávací snímky z magnetické rezonance prokázaly, že meditace při pravidelném opakování opravdu mění stavbu šedé kůry mozkové v hippokampu, tj. ve stěžejní oblasti pro učení a paměť, ale současně v oblastech dalších, jež jsou klíčové například pro sebeuvědomění, sebepozorování, soucit apod. V amygdale, jež je zodpovědná za stres a vnímání úzkosti, byla hustota šedé hmoty naopak snížena. „Je fascinující vidět, jak je mozek tvárný, a že praktikování meditace může hrát aktivní roli v jeho pozměnění, čímž se zvýší vlastní pocit duševní pohody i kvalita života,“ prohlásila Britta Hölzel, Ph.D, vědkyně z MGH a univerzity v Giessenu.
Foto: profimedia
