Ohně plály na přelomu dubna a května už před tisícovkami let. Kmeny Keltů jimi slavili svátek Beltaine, jimž vítali jaro. Dotek plamene očišťoval osoby i dobytek a zaručoval zdraví. Podobné obyčeje se uchovaly po dlouhá staletí a i dnes se v poslední den měsíce dubna zapalují ohně a pálí čarodějnice.
Tradici zapalování ohňů lze najít napříč kulturami. Keltové měli již zmíněný Beltaine, Germáni slavili Valpuržinu noc, která je spojována zejména se svatou Valpurgou, jež byla patronkou proti ďábelským pokušením. Křesťané si na přelomu dubna a května připomínali vysvěcení baziliky v Římě, kde byly uloženy ostatky svatého Filipa a Jakuba.
Noc, kdy létají čarodějnice
Lidé byli v dávných dobách velmi pověrčiví. To, co nedokázali vysvětlit, přisuzovali nadpřirozeným mocnostem, k nimž patřili i čarodějnice. Hon na ně poznamenal velkou část dějin a způsobil nejednu lidskou tragédii. Lidé čarodějnicím připisovali magické schopnosti a báli se jich. Noc před 1. Májem byla dle všeho plná takovýchto bab, jež se slétávaly na kopcích a obcovaly s ďáblem.
O Filipojakubské noci se rojili i čerti a prováděli své reje. Ohně fungovaly jako štít před těmito pekelnými bytostmi a na ochranu před čarodějnicemi se navíc pálilo smetí, práskalo bičem, zaříkávalo, světily se větvičky, věšely se ochranné byliny a kreslily ochranné symboly. V tuto magickou noc se měly také otevírat skály, které vydávaly své poklady.
Dnes je pálení čarodějnic spojeno hlavně se zábavou, setkávání se s přáteli, opékání buřtů a popíjení piva. A nutno uznat, že jde o mnohem lepší variantu než upalování žen a strach z uhranutí.
Zajímavosti o pálení čarodějnic:
- Největší setkání čarodějnic proběhlo v Praze. Do parku Ladronka se jich 30. dubna 2008 slétlo 934. Aby mohl být tento počet zapsán do České knihy rekordů, musela mít každá čarodějná bytost namaskovaný obličej, koště či příbuzný létací stroj a alespoň vrchní část oděvu odpovídající čarodějnému původu.
- Největší březové koště, na které by mohlo nasednou 7 čarodějnic najednou, vyrobil Ladislav Mácha z Kuřiman. Postupoval přitom původním staročeským řemeslnickým postupem. Šlo tedy o březové koště vázané vrbovou houžví (nikoliv drátem, jak se to dělá dnes). Rekordní koště je dlouhé 366 cm.
- Nejvyšší hořící hranici mají na svědomí členové Sdružení přátel ohně města Řevnice. Loni postavili v průběhu 5 dnů na kopci Vráž hranici o výšce 20,479 m a rozměrech základny 9,3 m × 9,7 m. Jen její výplň tvořilo přibližně 500 m3 větví a dřevěného odpadu. Na stavbě hranice se v průběhu 35,2 hodiny podílelo 35 členů sdružení, kteří ke stavbě použili motorové pily, dvě čtyřkolky, terénní automobil, manipulátor i jeřáb. Nejvyšší hranice, která byla oficiálně změřena, a poté 30. dubna 2019 zapálena, tak vytlačila ze stránek České knihy rekordů tu 17 metrovou z Mnichovic.
- Jiný český rekord byl vytvořen v rámci akce PÁLENÍ ČARODĚJNIC V LOBKOVICÍCH, kde se povedlo na plovoucím voru o průměru 4,2 m postavit hranici představující obří čarodějnici a poté celou skulpturu vysokou 8,45 m i slavnostně spálit na hladině Labe. Jiří Cilc, Pavel Cilc a Pavel Matějka tuto čarodějnici stavěli 3 dny a použili více jak 1000 kg materiálu.
- Nejdelší průvod čarodějnic byl k vidění na nádvoří Státního zámku Velké Losiny. Zástup bosorek byl dlouhý 92,5 metrů a tvořilo jej 128 čarodějnic a čarodějů.
O dalších českých NEJ… a kuriozitách se dozvíte v expozici Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově, které po nucené přestávce otevírá své expozice 11. května.
foto: archiv
