Blahodárné účinky specifického druhu hudby na všechny živé organismy jsou dnes již vědecky prokázané. Harmonické tóny působí na duši i tělo současně a při pravidelném dávkování mohou posílit imunitní systém nebo zlepšit intelektové schopnosti. Říká se tomu Mozartův efekt.
IQ skoro o 10 bodů vyšší
Termín Mozartův efekt se začal používat v polovině 90. let, kdy vědci z Kalifornské univerzity objevili, že studenti v IQ testech dosáhli vyšších výsledků, když poslouchali Mozarta. Různé audio knihy, relaxační nahrávky nebo minimalistická hudba byly bez efektu. Vědci ze Střediska pro neurobiologii učení a paměti ve své studii publikované v Neuroscience Letters uvedli, že studenti, kteří poslouchali po dobu deseti minut Mozartovy sonáty pro dvě piana, se v prostorových IQ testech dle Stanford-Binetovy inteligenční stupnice umístili o 8-9 bodů výš, než když Mozarta neposlouchali. Jeho hudbu pouštějí američtí neurologové svým pacientům v kómatu a některé nemocnice ve Francii předepisují její poslech také těhotným ženám.
Efekt přinášejí mozkové vlny
14-20 Hertzů je kmitočet, který charakterizuje běžné beta mozkové vlny. Nejvyšší vnímavosti lidský mozek dosahuje za přítomnosti alfa vln, které se pohybují v rozmezí 8-13 Hertzů. Hudba, která dosahuje přibližně 60 úderů za minutu, posunuje mozkovou činnost do pásma alfa vln. Zaposloucháte-li se do děl Mozarta, Brahmse nebo Bacha, budete nejen vnímavější, hudba těchto autorů vás obohatí i o další zajímavé benefity. Pomáhá totiž eliminovat stresové hormony, zlepšuje schopnost soustředění, rozvíjí kreativitu a povzbuzuje k činorodosti. Příznivě také ovlivňuje paměť a posiluje imunitní systém. U některých pokusných osob došlo ke zmírnění bolesti a ke zlepšení spánku. Podle dalších vědeckých poznatků vážná hudba rovněž odstraňuje projevy lupénky nebo atopického exému, a dokonce příznivě ovlivňuje epilepsii. V momentě kdy se epileptik zaposlouchá do prvních tónů léčivých sonát, dochází k výraznému snížení počtu jeho záchvatů.
Působí na novorozence, krysy i rostliny
Podle studie izraelských vědců poslech Mozarta pomáhá předčasně narozeným miminkům rychleji získat potřebnou váhu. Skupina dvaceti kojenců, která každý den 30 minut poslouchala Mozartovy melodie, byla klidnější a měla prokazatelně snížený výdej klidové energie (REE), než skupina novorozenců, jež žádnou hudbu neposlouchala. Pozoruhodný účinek byl zaznamenán také na Wisconsinské univerzitě u krys, které byly hudbě tohoto skladatele vystaveny v děloze a současně ještě 60 dní po narození. V porovnání se skupinou, jež hudbě vystavena nebyla, tyto krysy procházely rychleji bludištěm a méně chybovaly. Čistička odpadních vod poblíž Berlína roku 2010 testovala zvukovou aparaturu od firmy Mundus hrající Mozartovu Kouzelnou flétnu. Mikrobi živící se biomasou na hudbu reagovali a po roce čištění kalu bylo zjištěno výrazné zredukování usazenin z obvyklých 7 tisíc kubických metrů na 6 tisíc. Závod tak ušetřil přibližně 10 tisíc eur. Výzkumný tým z Florentinské univerzity při pokusech, kdy byla Mozartově hudbě vystavena vinná réva, potvrdil, že zrála rychleji než ta, která „neposlouchala“.
Hudební vkus rostlin
Od 70. let minulého století se rostlinám pouští různé styly hudby. Zatímco některé zvuky jim vyloženě svědčí, jiné je dokáží doslova zahubit. Už pokus provedený roku 1973 na Coloradské vysoké škole, kdy byly rostliny rozmístěné do dvou biotronických komor, přičemž v každé z nich hrála tři hodiny denně jiná hudba, ukázal, že rostliny vystavené té příjemné a nenáročné, například Bachovým varhanním skladbám, prospívaly a jejich stonky se začaly nahýbat směrem k rádiu, zatímco rostliny, které poslouchaly rockovou hudbu jako Led Zeppelin nebo Jimi Hendrixe, měly zakrnělé listy a od rádia se odkláněly. Vyrostly potom vysoké, vytáhlé a většina z nich do 16 dnů zahynula. Nejvíce si rostliny oblíbily tradiční hudbu ze severní Indie. Pro muzikoterapii je tedy obecně vhodná instrumentální hudba bez velkých náhlých změn v rytmu a hlasitosti, která je spíše mírná, pozvolná a předvídatelná. Ta nepředvídatelná a výrazně se měnící, vyvolává v mozku krátkodobou poplachovou pozornost, jež je nežádoucí. K terapii bývá také jen málokdy doporučován jazz, protože při poslechu vyžaduje koncentraci a klade zvýšené nároky na intelekt.
Foto: pixabay.com/mat_hias
