Je považován za jednoho z nejikoničtějších hudebníků 20. století, i když zemřel v době, kdy se jeho kariéra teprve začala rozjíždět. Americký rockový a bluesový kytarista, zpěvák a skladatel Jimi Hendrix oslavil nedávno oslavil narozeniny a my vám přinášíme několik slavných výroků této hudební legendy, jež by se letos dožila 77 let.
Hudebník se narodil v Seattlu do chudé černošské rodiny jako Johnny Allen Hendrix a start do života neměl příliš růžový. Otec, James „Al“ Hendrix, narukoval ještě před jeho narozením a syna viděl poprvé v jeho třech letech. Matka, teprve sedmnáctiletá Lucille, se musela s nelehkou rodinnou i finanční situací vyrovnat po svém.
Bezradná samoživitelka hledala v manželově nepřítomnosti útěchu u přístavního dělníka Johna Pagea, po kterém o pár měsíců později syna pojmenovala. Vztah to nebyl idylický. Z prostředí plného násilí a alkoholu vytrhla malého chlapce až babička, která se ho ujala.
Odsouzeno ke krachu
Jimi vzpomínal na dobu strávenou s ní velmi pozitivně. Babička měla indiánské kořeny a zásobovala svého vnuka řadou příběhů a historek, které posilovaly chlapcovu představivost. Z téměř idylického soužití vytrhl Jimiho ve třech letech otec, který se vrátil z vojny. Ten nechal chlapce přejmenovat na Jamese Marshalla a s bývalým milencem své ženy srovnal účty.
Soužití Hendrixových však bylo i nadále odsouzeno ke krachu. Rodinu trápily finanční problémy, partnerské neshody rodičů a situaci nezachránili ani další děti, které do rodiny přibyly. V roce 1951 se Hendrixovi rodiče rozvedli a starost o Jimiho a jeho mladšího bratra připadla otci.
Levoruký kytarový mág
První kytaru dostal umělec od otce, a teprve když na ni začal chlapec hrát, rodičovi došlo, že je levák. Levorukost byla v té době dle starých pověr považována za ďábelskou, a tak se snažil syna převychovat na praváka. Jimi z toho byl dost zmatený, na kytaře zpřehazoval struny, či si ji věšel na krk vzhůru nohama. Později zkusil hrát i na levoruký nástroj, ale nakonec se vrátil ke kytaře po praváky, protože byl na ni zvyklý.
Své kytarové umění se snažil uplatnit nejprve v místních kapelách, ale bez výrazného úspěchu. Pro jeho osobitý styl neměli posluchači ani kolegové velké pochopení. Až setkání s hudebníkem Billym Coxem v armádě znamenalo větší průlom. Po odchodu z armády roku 1963 začal Hendrix doprovázet na kytaru umělce z nashvillské černé hudební komunity a o půl roku později přesídlil do New Yorku, kde v doprovodech pokračoval. Během pěti let vystřídal řadu kapel a začal budovat vlastní kariéru.
Roku 1966 přesídlil do Anglie a v září sestavil spolu s baskytaristou a producentem Chasem Chandlerem první vlastní kapelu. Dostala název The Jimi Hendrix Experience a brzy si získala britské publikum. Před Vánoci 1966 vychází první single a o pár měsíců na to i první album Are You Experienced a úspěchu již nestálo nic v cestě. Následovala turné, účast na festivalech (Woodstock, Monterey…), ale také drogy a alkohol.
Předčasný konec příběhu
Legendární kytarista zemřel 18. září 1970 v hotelovém pokoji v Londýně na následky udušení zvratky, po požití vražedné kombinace alkoholu, drog a prášků na spaní. Dodnes se však spekuluje o tom, jestli jeho smrt nezapříčinila jiná osoba.
Citáty Jimiho Hendrixe:
- „Blues je jednoduché hrát, ale těžké procítit.“
- „Představivost je klíčem k mým textům. Zbytek je vymalován trochou sci-fi.“
- „Někdy budete chtít kytaru odložit, budete ji nenávidět. Ale pokud se jí budete držet, odměna se dostaví.“
- „Technicky vzato nejsem kytarista. Vše, co hraji, jsou pravda a emoce.“
- „Až síla lásky přebije lásku k moci, svět zažije mír.“
Více o životě slavných umělců se dozvíte zde
Foto: Pixabay_
