Jakýkoli ideál je samozřejmě nesmysl, ale můžete se mu aspoň přiblížit. Stát se ženou, po které muži touží není tak těžké. A aby vám bylo dvacet, nebo jste měla míry bohyně, to nikdo opravdu nechce…
V posledních letech jakoby panovala mezi ženami panika – nejsem dokonalá, nemám šanci najít muže, který mě bude opravdu milovat! Co dělat? Drastické diety, plastiky už ve třiceti, botox a další “opatření” nám mají zajistit vysněného muže a divili byste se, kolik žen ve vašem k okolí k nim “nenápadně” sahá, aniž by to přiznaly. Přitom základní kámen partnerství je někde úplně jinde.
Naučte se chápat muže
Asi nejdůležitější je udělat malou sondu do mužské psychiky. Mnoho žen má pocit, že muži uvažují stejně jako ony, jenže to je velmi daleko od pravdy. Muži mají jednoduché, přímočaré uvažování, tím nemyslím hloupé! Jen málokdy se uchylují k nějakým intrikám, komplikují situace a zvažují co by bylo kdyby… to opravdu není mužský styl a upřímně nechápou ho ani u žen. Často slýchám, jak si ženy stěžují, že se doba změnila a jejich protějšky jsou jiné, složitější než kdysi. Ano, doba je plná stresu a obecně jsou na nás kladeny větší nároky, v práci i ve volném čase, myslím, že muži jsou ale pořád stejní, jen mají méně času, takže jsou ochotni se méně věnovat vztahovým zákrutám a složitostem. Takže pravidlo číslo jedna – Chcete ho? Jděte na to jednoznačně. Dejte mu najevo náklonnost bez jakýchkoli lstí a překombinovaných zápletek. A s kamarádkami, se raději neraďte, mají tendenci věci dramatizovat.
Ideální žena
Jak už jsme řekli, ideální žena neexistuje, ale vy to můžete zařídit, abyste se jí přiblížila na maximum. Základem je mít pochopení. Pokud o nějakého muže opravdu stojíte, tak se o něj zajímejte, nemyslím tím, abyste mu všechno odkývala a byla mu v patách na každém kroku. Spíš se zdravě zajímejte, co ho baví, co má rád a jaký byl jeho život předtím než jste se poznali. Nehrajte žádné hry a o svém životě vyprávějte upřímně. Samozřejmě sáhodlouhá vyprávění o předchozích vztazích a rozchodech dobré téma nejsou. Ale že ráda vaříte, nebo chodíte po lesích, cestujete a tak vůbec, to už je téma k hovoru. Důležité je, aby váš vyvolený měl pocit, že jste ten typ ženy, který si rád udělá čas na popovídání, třeba jen o drobnostech a “běžnostech” všedního dne. „Když jsem potkala Petra, byl mým nadřízeným v práci a měl pověst vyhlášeného sukničkáře. Jsem spíš domácký typ, ale z nějakého důvodu mě jeho světáctví zaujalo. Kamarádka z kanceláře mě varovala, ať se s někým takovým rozhodně nezaplétám, že mi zbudou jen oči pro pláč, ale mně to nedalo. Byli jsme s Petrem na několika obědech, a moc se mi líbil, ale měla jsem na paměti rady mé mámy a nehrála jsem s ním žádné hry, chovala se přirozeně. A když se třeba ptal co jsem dělala o víkendu, poctivě jsem přiznala, že nic, že jsem koukala na romantické filmy a vařila si oblíbené jídlo. Byl překvapený a jen se smál. Po čase jsem začala mít pocit, že bych se mohla zamilovat a tak jsem vzala zpátečku. Asi po měsíci vyhýbání u mě večer zazvonil zvonek, za dveřmi Petr, vypadal unaveně. Řekl mi, že se do mě zamiloval, a že asi někoho mám, když se mu vyhýbám, ale že mi to prostě musel říct. No a dnes jsme spolu pět let a budeme se brát…“ napsala mi svůj romantický příběh Nela. Ve zbytku dopisu rozvedla “taktiku”, jak s Petrem komunikovala a já z ní udělala pravidlo číslo dvě – Nehrajte žádné hry, buďte upřímné a zajímejte se o něj. Pokud to nestačí, nebude stačit nic. “Složití” muži jsou ti, kteří o nás nemají skutečný zájem, když to totiž klape, je každý vztah docela jednoduchý…
Najděte si společný zájem
Rozhodně vás nechci ponoukat, abyste všeho nechala a našla si stejného koníčka, jako má váš vysněný muž. Mám jednoho kamaráda, který si koníčky hledal zásadně dle přítelkyň – cyklistka, začal poprvé v životě jezdit na kole, turistka, pořídil stan a pohorky, vodačka, kanoe se mu opírala o zeď garáže… Ale podřídit volný čas výhradně vztahu nemělo valný efekt. V základu vlastně stačí, když mu budete tolerovat koníčky jeho, tedy pokud je zapálený Slávista, dopřejte mu aby si zašel “s klukama” na fotbal a třeba jednou za čas zajděte na nějaké speciální utkání s ním. Když budete tolerantní, bude i on a nebude vám ožívat srazy s kamarádkami, nebo vaše koníčky. Přesto je ale prima, pokud nějaký společný zájem najdete, třeba výlety do přírody, jednou za rok voda nebo vaření, které dost mužů baví a zajímá. A když se žádný aktivní zájem nenajde, tak si vytvořte třeba malé domácí rituály. Po práci se sejděte u kuchyňského stolu, dejte si kafíčko nebo čaj a popovídejte co vás během dne potkalo. Nebo se jen “svalte” společně na gauč a odpočívejte, beze slov, i to je hezký společný zájem… Takže jak zformulovat pravidlo číslo tři? Co třeba takto: Tolerance, je základ vztahu. Buďte mu nejen manželkou a milenkou, ale i parťákem, který si umí vyslechnout jeho “bolístky” a třeba najděte i společný zájem, který vztah utuží.
Naučte se trpělivosti
To že je doba rychlá, je pravda, bohužel vztahy také a zrovna dobré to pro ně není. Zdá se, že mnoho lidí nemá trpělivost na nic, ani na vzájemné soužití. Ve světě se nabízí mnoho lákadel a psychologové varují, že víc a víc partnerů jich využívá. Tedy něco nám ve vztahu nevyhovuje, odskočíme si jinam, jenže i když je to odskočení nakonec napořád, většinou to, co hledáme nenajdeme ani v druhém, třetím nebo pátém vztahu. Nechci tvrdit, že je nutné vztahy udržovat za každou cenu, je jasné, a tak to bylo vždycky, že každý vztah nemusí docválat do zářného konce, ale vzdávat to dva týdny poté, co jste si uvědomili, že vám něco nesedí, také není dobré. „Bez trpělivost nedojdete vůbec nikam. A trpěliví samozřejmě musíte být oba. Zvyknout si jeden na druhého, naučit se tolerovat menší zlozvyky a třeba na nich i pracovat, mít pochopení. Bez toho se skutečné partnerství vybudovat nedá,“ říká vztahová terapeutka Kateřina Lebedová. A připojuje se tak k názoru mnoha terapeutů, kteří radí, abychom partnerskou trpělivost pěstovali, začněte s málem a pomalu zvyšujete dávky. To že vás někdy štve je jasné a nutné, ale když se nebudete rozčilovat nad každou drobností, pokud jeho chování nezapadá do vašich představ, půjde všechno mnohem lépe. A pravidlo číslo čtyři zní: Vaše představy vycházejí z toho, jak se díváte na okolní svět, To jsou ale vaše oči, partnerův pohled je jiný. A tak tolerujte, že každý máte svůj úhel pohledu a snažte se oba úhly sjednotit do, pro život příjemné, harmonie.
Někdy je čas odejít
Když jste chápavá, v rámci možností tolerantní a vždycky si najdete pár minut, abyste s partnerem probrala novinky, starosti i radosti, v sexu vám to klape a žádné zásadní problémy se nevyskytují, a přesto máte pocit, že to nějak nefunguje, zkuste analyzovat čím by to mohlo být. Možná je v tuto chvíli dobré i oslovit kamarádky, které jsem v první části článku trochu zatracovala. Zeptejte se jich na upřímný názor, proč vám vztah nefunguje, tak jak by bylo třeba. Odpověď se skrývá ve vás, ale ony vám třeba pomůžou ji rozklíčovat. A když na ni přijdete, zamyslete se, jestli se jedná o problém, který je možné řešit. Nejprve je dobré dát prostor emocím, ženy je v životě nutně potřebují. Nechte situaci trochu uležet, ulevte si, poplačte a pak se rozhodněte. Odejít, to chce velký kus odvahy, ale i tahle schopnost patří k „ideální ženě“. Násilí, nevěra a podobné, závažné, problémy jsou důvodem k okamžitému rozchodu, ale ty méně závažné, nejsou méně důležité. A tak si zkuste s partnerem nejprve o svých pocitech promluvit a když jste rozhodnutá, vztah ukončit, snažte se mu nejprve postoj vysvětlit. I muži podléhají emocím a tak je pravděpodobné, že to hezký rozhovor nebude. Pokud je partner fajn člověk, a to určitě je, třeba vám po čase odpustí, a z partnerství může být časem třeba hezké přátelství, nebo vše aspoň můžete ukončit úctyhodným rozchodem.
Co říct závěrem
O vztazích píšu dlouhá léta a díky vašim dopisům se posouvám o malinko blíže k pochopení lidských vztahů. Každopádně u těch milostných je důležité pochopit, že ve vzhledu, váze nebo mládí to není. Samozřejmě chceme dobře vypadat a tím pádem se mít rády a hezky se cítit, ve vztahu jde ale především o souznění, na kterém musíme od počátku oba pracovat. Naučit se toleranci, odpuštění a také občas zatnout zuby, nebo vzít nudu jako součást běžného vztahu…
Foto: Profimedia
