Ikonické šátky a kabelky, na které ženy čekají v pořadníku i šest let. Francouzský módní dům Hermès je proslulý luxusními materiály – od kůže až po hedvábí – nejčastěji v barvách oranžové a hnědé, které se staly jejich poznávacím znamením. Jak se z firmy zaměřené na potřeby a doplňky pro žokeje a jezdce stala celosvětově uznávaná značka?
Francouzskou firmu založil v roce 1837 sedlář Thierry Hermès. Narodil se v německém Krefeldu. Jeho otec, Thierry Hermès, byl Francouz a matka, Agnese Kuhnenová, Němka. V roce 1828 se celá rodina přistěhovala do Francie, kde Thierry založil dílnu na jezdecké postroje. Jeho podnik sídlil v pařížské čtvrti Grands Boulevards, kde sedlář vyráběl kvalitní kožené postroje a uzdy.
Po smrti Thierryho převzali žezlo jeho syn Charles-Émile a vnuci Adolphe a Émile-Maurice, kteří pokračovali v zakladatelových stopách a věnovali se výrobě koňských uzd a dalšího jezdeckého příslušenství.
První zlom nastal poté, kdy Charles-Émile odešel do důchodu a rodinnou firmu převzali jeho synové Adolphe a Émile-Maurice, kteří společnost přejmenovali na Hermès Frères. Hermès v té době zaměstnával až osmdesát sedlářských řemeslníků. Velký úspěch následoval v roce 1914, kdy byla Émilu-Mauricovi udělena výhradní práva vyrábět zipy. Ty začala firma používat jak při výrobě oděvů, tak koženého zboží.
Taška monacké kněžny
Émile-Maurice se tak stal prvním návrhářem, který zavedl zipové zapínání ve Francii. Mezi první módní trendy, které společnost představila, patřila kožená bunda se zipem vyrobená pro Edwarda, prince z Walesu. V roce 1922 byla představena i první kožená kabelka se zipem.
Během 20. let byl jediným vedoucím firmy Émile-Maurice. Na post obchodních partnerů jmenoval své tři zetě (Roberta Dumase, Jeana-Reného Guerranda a Francise Puecha).
Po smrti tchána v roce 1951 stanul v čele společnosti – výrobce koženého zboží – Robert Dumas. Byl prvním mužem, který přímo nepocházel z rodinného klanu, jeho spojení s rodinou bylo prostřednictvím manželky. Proto si také ke svému příjmení nechal připojit její rodné jméno – Hermès. Dumas společně se svým švagrem Guerrandem rozšířili sortiment. Nabízeli kravaty, plážové ručníky i řadu parfémů, mezi ty nejznámější patří Caléche a Equipage.
Ve třicátých letech začal Dumas s výrobou dámské kabelky ve tvaru lichoběžníku se sponou na dvojitém pásku a s malým bezpečnostním zámkem. Dostala název Sac à dépêches, později byla ale známá jako „kabelka Kelly“.
Taška byla revoluční v tom, že na dně byly přinýtované čtyři kovové „podstavce,“ díky nimž se mohla kabelka postavit. Byla jakýmsi potomkem tašky Haut à Courroies (HAC), kterou na konci 19. století vytvořil Émile-Maurice Hermès. Byla určená pro žokeje a jezdce na převážení jezdecké výstroje a sedla. V roce 1956 otiskl časopis Life fotografii americké herečky Grace Kelly, jak drží před svým tělem Sac à dépêches. Taškou prý kněžna maskovala své těhotenství. Veřejnost pak začala kabelce přezdívat „Kelly“, to jí už zůstalo.
Šátek, který neztratil šmrnc
Druhý zlomový bod nastal v roce 1937, kdy světlo světa spatřil ikonický šátek Carré. Název je odvozen od jeho čtvercového tvaru (90 x 90 cm). Hedvábný kousek látky, který se stal synonymem pro eleganci, uvedli na trh švagři Robert Dumas a Jean René Guerrand přiženění do čtvrté generace rodiny Hermès.
Ročně začali produkovat dvě kolekce šátků po dvaceti kusech. Na výrobu byl použit stejný druh hedvábí jako pro žokejské košile a většina šátků je motivovaná jezdeckými symboly. Říká se, že každých 20 sekund se na světě prodá jeden Carré.
Módní kousek si oblíbila například královna Alžběta i Jackie Kennedy Onassisová, také se objevil ve filmech Ďábel nosí Pradu a Základní Instinkt.
Firma Hermès je proslulá svými oranžovými krabicemi. Ty začala vyrábět poprvé na počátku padesátých let. Velmi brzy se krabice staly jedním z důležitých symbolů. Není proto divu, že se značka rozhodla použít stejnou barvu i pro své logo, na kterém je vyobrazený kočár s koněm. Předobrazem mu bylo dílo francouzského malíře Alfreda de Dreux, které se jmenuje Le duc attelé, groom à l’attente.
Setkání v letadle
Třetím významným obdobím byla pro značku Hermès osmdesátá léta. V roce 1978 se stal generálním ředitelem společnosti Robertův syn Jean-Louis Dumas-Hermès. Když se Jean-Louis setkal v roce 1983 v letadle s herečkou Jane Birkinovou, ještě netušil, že mu tahle žena vnukne nápad na novou kabelku.
Birkinová si postěžovala, že nikdo nedělá tašky, kam by se vešlo vše potřebné, co moderní žena potřebuje. Místo nového modelu se Jean-Louis nechal inspirovat zmiňovanou taškou HAC, kterou zredukoval na dámskou kabelku, jež je sice elegantní, ale současně se do ní vejde spousta nezbytností. Podle časopisu Vogue byla Birkinová s výsledkem spokojená. Stejný názor však nesdílela organizace PETA, která proti těmto taškách zbrojila. Ochránci zvířat tvrdí, že jsou modely vyrobené z kůží krutě zabitých krokodýlů.
„Birkinka,“ jak se tašce začalo přezdívat, v sobě spojuje řemeslnou tradici, praktičnost a je určena pouze zákaznicím, které jsou hodny jejich nošení. I ony se musejí smířit s dlouhou čekací lhůtou, která může trvat i několik let. Její výroba může trvat 18-24 hodin. Světově proslulý módní doplněk se objevil i v seriálu Sex ve městě či Gilmorova děvčata.
Proces výroby:
V roce 1997 Jean-Louis zaměstnal belgického návrháře Martina Margiela, který dohlížel na dámskou módu. Dlouho však spolupráce nevydržela a Margiela přenechal v roce 2003 své místo kontroverznímu umělci Jeanu-Paulu Gaultierovi. Po třech letech odešel Jean-Louis do důchodu, v roce 2010 po dlouhé nemoci zemřel. Vedení se ujal Patrick Thomas, který ve firmě pracoval od roku 1989. Stal se tak prvním generálním ředitelem společnosti, který nemá s rodinou Hermès nic společného.
Text: -tya-
Foto: ČTK/AP , ŠIMKOVÁ VERONIKA, ABACA/DENNIS VAN TINE, THIBAULT CAMUS, YOUTUBE/ IW INTERNATIONAL WATCH MAGAZINE