Krásná, sympatická a temperamentní, taková je Eva Vrbková, zpěvačka, herečka i skladatelka. Pořádá pěvecké workshopy pro širokou veřejnost, na kterých odkryje potenciál i sílu vašeho hlasu.
Evo, jak jste se dostala ke zpěvu a herectví, bylo to pro vás samozřejmé od malička, jak někteří kolegové říkají?
Hledala jsem jakýkoliv způsob, jak hrát divadlo. Našla jsem leták ke konkurzu do Studia Dům, tedy do dětského studia při Huse na provázku, vedené režisérkou Evou Tálskou. Důležité pro mne bylo být u divadla, cítit jeho vůni a atmosféru, kterou jsem milovala. Vodítkem tedy byla touha, která mě po celou tu dobu vedla a vede doteď.
Jaké bylo vaše rodinné zázemí, podporovali vás rodiče v rozletu?
Moje máma se o mě ze začátku bála, ale pak si zvykla a hodně si oblíbila chodit na představení, ve kterých jsem v Huse hrála a byla na mě hodně pyšná. S tátou si o divadle a o mých projektech povídáme doteď. On je spíše praktický muž, ale bavím se s ním moc ráda o čemkoliv. Mám ho moc ráda a ráda vždy vyslechnu jeho pohled na to, co dělám.
Někde jsem četla, že vás hudebně “nakopl” film Cikáni jdou do nebe, ten jsem také milovala, bylo to tak skutečně?
Poslouchala jsem muziku z tohoto filmu od malička. Moje máma si často pouštěla tuhle desku. Pamatuji si, že jsem byla v postýlce a vrtím se v ní do rytmu písní. Vlastně se na tenhle tip písní vrtím pořád. Miluji ten rytmus a temperament. Taky jsem byla uhranutá postavou Rady z tohoto příběhu a moc jsem něco podobného chtěla hrát, což se mi vlastně povedlo v podobě Eržiky v Baladě pro banditu, kterou jsme v Huse hráli celých 12 let.
Pořádáte pěvecké workshopy, o čem jsou?
Jsou hodně o tom, dodat lidem sebevědomí ve zpívání, v tom že mají silný hlas, který někdy využívají jen na pár procent, nebo jen určitou barvu. V hlase je ukryt velký potenciál, a když se naučíte ho používat a rozvíjet, tak to přináší velkou radost do života.
Mnoho lidí doma zpívá jako na pódiu, ale na veřejnosti nevydají hlásku, stydí se, pomůžete jim i od takového studu na vašem workshopu?
To přichází vše postupně. Nejdříve si zkusíte na workshopu něco nového, co jste ještě ze sebe nikdy ani nevydali a pak to chce trénink a příležitosti k tomu tyhle objevy využít a ten stres postupně odbourávat a zkušenostmi si dodávat sebevědomí. A samozřejmě na sobě pořád pracovat.
Když se na workshop přihlásím, co budu na konci umět?
Zjistíte, že máte třeba úplně jinou barvu hlasu, než si myslíte a že díky té technice může být hlas daleko silnější. Důležité je také uvolnění. V tom zpěv hodně pomáhá. Když vám něco nejde říct, zkuste to zazpívat.
Zpátky k herectví, určitě vám už někdo řekl, že vypadáte jako americká herečka Drew Barrymore, stylizovala jste se někdy do nějakého hereckého vzoru?
Popravdě mi to nikdy nikdo neřekl. Já miluji pro její herectví, humor a ženskost Meryl Streep. Líbí se mi, když herečky umí zrát. To je prostě nádhera. Nepotřebuje plastiky a dělat že je mladá..prostě zraje a využívá toho. V očích je vidět ta zkušenost a jiskra poznání. Nádhera. Podobnou jiskru začíná mít i Kate Winslet.
Na kontě máte nominaci na Českého lva i na cenu Alfréda Radoka, co pro vás taková ocenění znamenají?
Je to šikovné upozornění, že člověk existuje. Lidi o něm pak víc ví, zařadí si ho.. Vážím si toho. Nikdy by těchto ocenění nebylo bez Roberta Sedláčka. Má velkýcit pro film, situace, detaily.
Co aktuálně připravujete, kde vás můžeme vidět?
Hraji stále v ND představení Sen čarovné noci, Malý princ a ve Švandově divadle Cry baby cry. Připravuju na jaro koncert, doufám, že se to konečně podaří, jsem náročná na obsazení a chci hodně hudebních nástrojů. Také vás určitě ráda pozvu na koncertní verzi Balady pro banditu s Jihočeskou filharmonií. Je to nádherná muzika.
Na závěr mi to nedá zeptat se i na soukromí. Naše čtenářky si často stěžují, že najít dnes muže snů není jednoduché. Vy ho máte? A myslíte si, že láska je důležitá pro dobrý výkon na jevišti?
Řekla bych, že to je asi to nejdůležitější. Nechci a neumím hrát, když nejsem šťastná a nebaví mě už být ta „rozervaná“. Opakem pak je, když mám vedle sebe citlivého muže. Jsem pak schopná daleko lepších výkonů a hlavně vyzařování. Spokojenost ve vztahu je pro mě moc důležitá a musím říct, že tak jak se se svým partnerem cítím teď, jsem se snad ještě nikdy necítila. Však jsem ho taky hledala dlouho. Je ale potřeba být i tak na pozoru a v realitě. Nikdy nevíte, jestli to vyjde či ne. Ale chci pro to udělat maximum. Nepsat si temný scénář a pořád naslouchat svým pocitům.
Více o Evě na www.evavrbkova.cz
Foto: archiv Evy Vrbkové
