Většina žen se snaží muže zaujmout dokonalou postavou a věčným mládím. Pokud vám ale jde o opravdové vztahy se zajímavými muži, „pes je zakopaný“ jinde.
V posledních letech panuje mezi ženami panika – nejsem dokonalá, nemám šanci najít muže, který mě bude opravdu milovat! Řešení? Drastické diety, plastiky už po dosažení třicítky, botox a jiná “opatření” nám mají zajistit vysněného muže. Divili byste se, kolik žen ve vašem okolí k nim nenápadně uchyluje, aniž by to přiznaly. Přitom základní kámen partnerství je někde úplně jinde.
Pochopte ho
Asi nejdůležitější je udělat malou sondu do mužské psychiky. Mnoho žen má pocit, že muži uvažují stejně jako ony, jenomže jsou na omylu. Muži mají jednoduché a přímočaré uvažování. Tím ale nemyslím hloupé. Jen málokdy se uchylují k intrikám, kterými by záměrně komplikovali situaci. To opravdu není mužský styl. Často slýchám, jak si ženy stěžují, že se doba změnila a jejich protějšky jsou jiné a složitější. Ano, doba je plná stresu a obecně jsou na nás kladeny větší nároky, v práci i ve volném čase. Myslím, že muži jsou ale pořád stejní, jen mají méně času, takže nejsou ochotni se tolik věnovat vztahovým zákrutám a složitostem. Takže pravidlo číslo jedna: chcete ho? Jděte na to přímočaře. Dejte mu najevo náklonost bez jakýchkoli lstí a překombinovaných zápletek. A s kamarádkami se raději neraďte, mají tendenci věci dramatizovat.
Staňte se pro něj neodolatelná
Ideální žena neexistuje, ale vy to můžete zařídit tak, abyste se jí přiblížila na maximum. Základem je mít pochopení. Pokud o nějakého muže opravdu stojíte, tak se o něj zajímejte. Nemyslím tím, abyste mu všechno odkývala a byla mu v patách na každém kroku. Spíš se zdravě zajímejte o to, co ho baví, co má rád a jaký byl jeho život předtím, než jste se poznali. Nehrajte žádné hry a o svém životě mluvte upřímně. Samozřejmě sáhodlouhá vyprávění o předchozích vztazích a rozchodech nepředstavují vhodné téma. Můžete například zmínit, že ráda chodíte na procházky do lesa, vaříte nebo cestujete. Důležité je, aby měl váš vyvolený pocit, že jste ten typ ženy, která si ráda udělá čas na příjemný rozhovor, třeba jen o drobnostech a “běžnostech” všedního dne. „Když jsem potkala Petra, byl mým nadřízeným v práci a měl pověst vyhlášeného sukničkáře. Jsem spíš domácký typ, ale z nějakého důvodu mě jeho světáctví zaujalo. Kamarádka z kanceláře mě varovala, ať se s někým takovým rozhodně nezaplétám, že mi zbydou jen oči pro pláč, ale mně to nedalo. Byli jsme s Petrem na několika obědech a moc se mi líbil. Stále jsem však měla na paměti rady mé mámy a nehrála jsem s ním žádné hry, chovala se přirozeně. A když se třeba ptal, co jsem dělala o víkendu, poctivě jsem přiznala, že nic, že jsem koukala na romantické filmy a vařila si oblíbené jídlo. Byl překvapený a jen se smál. Po čase jsem začala mít pocit, že bych se mohla zamilovat, a tak jsem vzala zpátečku. Asi po měsíci vyhýbání u mě večer zazvonil zvonek a za dveřmi stál Petr. Řekl mi, že se do mě zamiloval, a že asi někoho mám, když se mu vyhýbám, ale že mi to prostě musel říct. No a dnes jsme spolu pět let a budeme se brát…“ popsala svůj romantický příběh Nela. Ve zbytku dopisu rozvedla “taktiku”, jak s Petrem komunikovala a já z ní udělala pravidlo číslo dvě: nehrajte žádné hry, buďte upřímné a zajímejte se o něj. Pokud to nestačí, nebude stačit nic. Složití muži o nás ve skutečnosti nemají zájem. Když to totiž klape, je každý vztah docela jednoduchý.
Najděte si společné zájmy
Rozhodně vás nechci ponoukat, abyste všeho nechala a našla si stejné záliby, jako má váš vysněný muž. Mám jednoho kamaráda, který si koníčky hledal zásadně dle přítelkyň. Kvůli cyklistce začal poprvé v životě jezdit na kole, s turistkou si pořídil stan a pohorky, a z bývalého vztahu s vodačkou mu zůstala kanoe, která mu leží v garáži. Podřídit volný čas výhradně vztahu nemělo valný efekt. V základu vlastně stačí, když mu budete koníčky tolerovat. Pokud je zapálený Slávista, dopřejte mu, aby si zašel s kamarády na fotbal a třeba jednou za čas zajděte na nějaké speciální utkání s ním. Když budete tolerantní vy, bude i on. Přesto je ale prima, pokud si nějaký společný zájem najdete. Mohou to být například výlety do přírody nebo vaření. A když se žádný aktivní zájem nenajde, tak si vytvořte třeba malé domácí rituály. Po práci se sejděte u kuchyňského stolu, dejte si kávu nebo čaj a popovídejte si o uplynulém dni. Nebo se jen svalte společně na gauč a odpočívejte, beze slov, i to je hezký společný zájem. Takže jak zformulovat pravidlo číslo tři? Tolerance je základ vztahu. Buďte mu nejen manželkou a milenkou, ale i parťákem, který si umí vyslechnout jeho “bolístky” a třeba najděte i společný zájem, který vztah utuží.
Naučte se trpělivosti
Doba je rychlá vztahy bohužel také. Zdá se, že mnoho lidí nemá trpělivost, ani na vzájemné soužití. Ve světě se nabízí mnoho lákadel a psychologové varují, že stále více partnerů jich využívá. Často nám ve vztahu něco nesedí a odskočíme si jinam. Jenomže i když je to odskočení nakonec napořád, většinou to, co hledáme nenajdeme ani v druhém, třetím nebo pátém vztahu. Nechci tvrdit, že je nutné vztahy udržovat za každou cenu. Je jasné, a tak to bylo vždycky, že každý vztah nemusí docválat do zářného konce, ale vzdávat to dva týdny poté, co jste si uvědomili, že vám něco nesedí, také není dobré. „Bez trpělivost nedojdete vůbec nikam. A trpěliví samozřejmě musíte být oba. Zvyknout si jeden na druhého, naučit se tolerovat menší zlozvyky a třeba na nich i pracovat, mít pochopení. Bez toho se skutečné partnerství vybudovat nedá,“ říká vztahová terapeutka Kateřina Lebedová. A připojuje se tak k názoru mnoha terapeutů, kteří radí, abychom partnerskou trpělivost pěstovali. Začněte s málem a pomalu zvyšujete dávky. Je normální, že nás partner někdy štve, ale když se nebudeme rozčilovat nad každou drobností, všechno půjde mnohem lépe. A pravidlo číslo čtyři zní: vaše představy vycházejí z toho, jak se díváte na okolní svět. Je důležité si ale uvědomit, že jsou to vaše oči a partnerův pohled může být jiný. A tak tolerujte, že každý máte svůj úhel pohledu a snažte se je sjednotit a dostat se do příjemné harmonie.
