Dnes je prvního dubna, tak si dejte pozor, aby vás někdo nenapálil! Jak vlastně vznikl svátek vtipálků a bláznů, a odkdy ho slavíme v Česku? Pojďme společně zabrousit do historie této žertovné tradice.
V anglosaském světě se mu říká „Den všech bláznů“, ve Francii „Aprílová ryba“ a u nás Apríl. Proč zrovna ryba, říkáte si? Francouzské děti vystřihují z papíru rybičky, které připevní na záda někomu, kdo o tom nemá ani tušení. Tato tradice vznikla v zemi galského kohouta již v roce 1564.
Aprílové řádění se velmi rychle rozšířilo do řady zemí. První písemná zmínka o žertovném svátku u nás pochází z roku 1690, z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Češi mají osobitý humor a tak není divu, že se zde tradice velmi rychle ujala.
Odkud se však svátek vzal? S naprostou jistotou to nikdo neví, ale existuje hned několik teorií, jak ke vzniku dne vtipálků mohlo dojít:
- Podle první apríl vzešel z veselé nálady z přicházejícího jara.
- Podle další vznikl obyčej za vlády císaře Konstantina, který umožnil šaškovi jménem Kugel na jeden den vládnout. Jednodenní panovník vydal edikt, nařizující v tento den vykonávat absurdní činy.
- Možná ale tradice pochází z Francie, kde král Karel IX. vydal roku 1564 edikt roussillonský, podle něhož nový rok začínal 1. ledna. Do té doby ho totiž někde slavili 25. března. Ti, kteří se královým ediktem neřídili a příchod nového roku oslavovali celý týden až do 1. dubna, prý dali vzniknout takzvanému „dni všech bláznů“.
- Svátek však nemusel nutně vzniknout v Evropě. V Íránu se už tisíce let slaví apríl neboli Sizdah Bedar, jehož autorem je mýtický král Jamšíd. První zmínka o něm pochází z roku 536 před naším letopočtem. Íránci věnují tento bláznivý den oslavám jara a přátelství.
- Křesťané si apríl vykládají po svém. Podle nich souvisí první duben s narozením Jidáše, a protože zrovna on zradil Krista, tak se tento den nemá věřit všemu, co se stane nebo řekne.
Ať už je to tak či onak, tento den je jako stvořený pro nějakou tu lumpárnu. A tuto možnost si nenechají ujít ani novináři, kteří prvního dubna obvykle vypouštějí do světa takzvanou „kachnu“, tedy falešnou zprávu, aby tím napálili své čtenáře. Někdy se však podaří oklamat i samotné pisálky.
Foto: pixabay.com/ DadionGomez
