„Jeho bývalá manželka mě varovala, že je zlý, že ji dokonce několikrát uhodil, ale byla jsem zamilovaná a moc to nevnímala.“
Janě je 39 let, stará se o svého syna Honzíka (3 roky) a také pečuje o svoji nemocnou maminku, která je částečně na invalidním vozíku a Jana jí musí vařit, pomáhat s osobní hygienou a s dalšími běžnými úkony. Kvůli pečování o maminku nedávno musela odejít z práce na plný úvazek, takže nově pobírá peněžitou pomoc na péči o maminku 13 200 Kč a k tomu dostává výživné na syna 2000 Kč. Financovat domácnost jí pomáhá i maminčin důchod. Jana z toho všeho musí zaplatit nájem, insolvenci 3200 Kč, poplatky 3 900 Kč a další výdaje na domácnost: včetně školky, telefonu a internetu, jídla apod. Teď pro ni nastává velmi složité období, protože musí sehnat nové bydlení, což bude finančně náročnější, neboť všechny ušetřené peníze půjdou na kauci.
Jana za sebou má těžkou životní zkušenost a přiznává, že žila i velmi bouřlivý život. Její tatínek spáchal před lety sebevraždu a jí a bratrovi se tehdy zhroutil svět. Oba propadli závislosti, bratr na alkoholu, Jana na sedativech. V problémech se potáceli deset let, nadělali spoustu dluhů a přišli tak o dům, ve kterém vyrůstali. Nakonec se Jana rozhodla podstoupit léčbu a čtyři měsíce strávila v léčebně. Pak se seznámila se svým budoucím partnerem. „Bylo to pro mne nové, bez léků a alkoholu být s mužem, ale i toto jsem zvládla a začali jsme spolu bydlet,“ říká Jana. „Hrozně jsem toužila po dítěti, i přesto, že bývalý má již jednoho syna z předchozího vztahu.“ Podařilo se jí otěhotnět, ale v té době začal jejich vztah skřípat. „Jeho bývalá manželka mě varovala, že je zlý, že ji dokonce několikrát uhodil, ale byla jsem zamilovaná a moc to nevnímala.“ Jenže se časem ukázalo, že měla být víc opatrná…
Když se narodil Honzík, začalo peklo. „Hned po porodu mě pořád napadal za moji váhu, že musím zhubnout. Vadilo mu, že malý brečí, že ho pořád budí, že ho chovám, že v noci svítím, když kojím. Neustále nás slovně napadal. Byl vulgární.“ Jana s ním přesto vydržela rok, pak odešla do azylového domu, kde bydlela půl roku. Poté, co od otce svého dítěte odešla, jí nejvíc pomáhala maminka a také milá sociální pracovnice, na kterou narazila v azylovém domě. Následně získala sociální byt, kde má však smlouvu do prosince tohoto roku, a proto teď intenzivně shání bydlení. I to je ovšem velmi obtížné. „Problém je v tom, že byt musí mít dobrý přístup – tedy alespoň výtah nebo musí být v přízemí. Kvůli mamce, abychom se tam dostali s vozíkem, popř. s chodítkem, nejlépe 2+1 či 3+kk.“
Janu navíc trápí výchova syna. Nechce udělat stejnou chybu jako její rodiče, kteří jí vše dovolovali a ona si pak prožila své. „Starost o Honzíka je náročná, neboť je živý, prý hyperaktivní, ale paní vedoucí z jesliček, kam Honzík rok chodil, mi říkala, že je to spíše o mojí důslednosti. Bohužel nejsem důsledná vůbec, skoro vše mu dovolím, nemám ráda hádky, zvyšování hlasu apod. Moje maminka byla stejná, také nám vše dovolila a jak to dopadlo,“ zoufá si Jana. Proto by uvítala pomoc, radu či kurz ohledně výchovy svého syna. A to je i jedno z jejích přání v našem projektu. Splnit jí ale můžete i jiné, stačí si vybrat ze seznamu.
Pokud chcete mamince Janě pomoci, zde najdete aktualizovaný seznam věcí, které pro ni právě sháníme: http://www.fandimamam.cz/#section-4
|
O projektu Fandi mámám Zásoba plenek a drogerie na několik měsíců, lednice nebo výbava do školy pro prvňáka. To je namátkou jen pár věcí, které se podařilo sehnat pro maminky samoživitelky díky dobročinnému projektu FANDI MÁMÁM. Stojí za ním dvě ženy – maminky a kamarádky – Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová. Pomáhat můžete i vy. Zde je příběh další maminky, která potřebuje vaši pomoc. Kouknout také můžete na www.fandimamam.cz a vybrat si pro pomoc jinou potřebnou maminku. |
