Začátkem dubna nastává pro mnohé rodiče čas rozhodování, do které mateřské školy své děti zapíšou. Pro některé je důležitá vzdálenost školy od bydliště, počet dětí ve třídě nebo věk učitelek. Stále více rodičů se ale zajímá o kvalitu školní zahrady a o to, jestli mají pedagogové a vedení školy vstřícný přístup k venkovní výuce.
Blížící se zápisy dětí do mateřských škol nutí rodiče přemýšlet, na čem jim při vzdělávání dětí opravdu záleží. Podle loňského výzkumu České děti venku, který iniciovala Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF), si skoro polovina z nich přeje, aby děti se děti učily častěji venku. Rodiče si totiž stále více uvědomují, že venkovní výuka má na tělesnou a duševní pohodu dětí jednoznačně příznivý vliv.
„Moje nejstarší dcera chodila do školky v Sokolově. Měli tam úplně skvělou zahradu, plnou zeleně a různých zákoutí včetně záhonků a vodního prvku. Děti v ní trávily hodně času a díky mnoha stromům na ně v létě nepražilo slunce. A když náhodou začalo pršet? To nikomu nevadilo. Dcera se do školky těšila a vracela se spokojená. Když jsme se pak přestěhovali do Prahy, už jsme na školku s pěknou zahradou takové štěstí neměli, zato jsme ale narazili na výborné učitelky, které často berou děti ven do přírody i mimo školku. Nakonec jsme se s partnerem rozhodli, že sem zapíšeme i svého mladšího syna. Myslím, že každý rodič by se měl předtím, než zapíše dítě do školky, zajímat o to, jakou má zahradu a jak učitelky k dětem přistupují,“ říká Lenka Simandlová.
Benefity venkovní výuky na zdravý vývoj dětí dokládají vědecké výzkumy, podle nichž pobyt v zeleni pomáhá k redukci napětí a stresu. Snižuje se aktivita tzv. frontální kůry mozku, která souvisí se stresem, a zároveň klesá hladina kortizolu, který větší stres provází.
„Pohyb v přírodě je pro předškolní období naprosto zásadní. Má efekt i na rozvoj sociální inteligence a empatie, která nám v populaci nyní klesá. Pobyt na zahradě zkrátka poskytuje komplexní smyslový zážitek, který neumí nahradit žádné chytré tabule. Péče o školní zahradu zůstává podle lékařských poznatků výbornou časovou i finanční investicí,“ vysvětluje psychiatr Vladimír Kmoch.
„Na zahradě, kde je více zeleně a kde jsou instalovány promyšlené herní prvky, si děti hrají vlastně samy. Dospělé ani nepotřebují. Mají daleko větší svobodu a daleko více věcí si v prostoru mohou dělat po svém. Pro pedagogy je takový stav naprosto žádoucí,“ říká Radka Zimová, která se dlouhodobě zabývá tzv. intuitivní pedagogikou.
Pod heslem Pusťme děti ven! teď Nadace Karel Komárek Family Foundation připravuje Měsíc školních zahrad, který každoročně probíhá v květnu. Cílem této pravidelně konané akce je šířit povědomí o tom, proč je školní zahrada stejně důležitou součástí školky jako třída. Už teď jsou na webu www.mesicskolnichzahrad.cz dostupné inspirativní materiály pro venkovní aktivity.
„Období zápisu dětí do škol a blížící se Měsíc školních zahrad pro nás představuje příležitost zopakovat, že koncepčně pojaté školní zahrady a zdravý přístup k tématu venkovní výuky pomáhají pedagogům rozvíjet všestranné kompetence dětí a upevňovat jejich zdravý vztah k okolnímu světu. Proto se řídíme mottem Zahrada je tady třída a budujeme síť školek, které vyznávají tento progresivní směr,“ doplňuje programová manažerka Ivana Procházková z Nadace Karel Komárek Family Foundation, která se tématu dlouhodobě věnuje.
Zápisy do škol a blížící se Měsíc školních zahrad jsou skvělou příležitostí si připomenout, jak moc záleží na promyšleně budovaných školních zahradách a otevřeném přístupu pedagogů k venkovní výuce. Právě to totiž pomáhá dětem rozvíjet dovednosti a budovat zdravý vztah k přírodě i okolnímu světu.
