Malý kulovitý útvar, tvrdý, jindy měkký na stopce – velmi často v oblasti krku, kde nosíte řetízek – vás nemusí děsit, spíš vám asi vadí z estetického hlediska. Velmi pravděpodobně se bude jednat o nejčastější nezhoubný nádor pojivových tkání, který se nazývá fibrom.
Může se objevit kdekoli a kdykoli na těle. Není známá příčina, proč se tyto malé útvary na kůži tvoří, ale částečně je na vině genetika a zcela jistě věk. Pokud jste na své kůži objevili malý (cca do 2 centimetrů) jasně ohraničený kulovitý útvar s hladkým povrchem, který nebolí a nemá žádné další projevy, můžete být klidní. Ovšem návštěva dermatologa není rozhodně na škodu, ujistíte se, že se vám vytvořil jen neškodný fibrom a pouze se poradíte, zda ho odstranit. V naprosté většině případů, když svému nositeli nevadí, se neodstraňuje.
Tuhý i měkký jako houba
Fibromů je celá řada, podle toho, kde se vyskytnou a jaké mají složení. Útvary, které se skládají většinou z vláken a z mála buněk jsou na dotek tvrdé. Mezi nejčastější zástupce patří dermatofibromy. Mají růžovou, fialovou, světle až červenohnědou barvu a objevíte je nejčastěji na končetinách. Keloidy se zase tvoří v jizvách (po řezných ranách, ale i štípnutí hmyzem). Naopak měkké houbovité bulky, s kůží často spojené stopkou, obsahují většinu buněk. Nejčastěji se vytvoří na krku, v tříslech a v podpaží, tedy v místech, kde je kůže dlouhodobě namáhaná třením a dotyky.
Na pokožce, ale třeba i v prsu
O některých fibromech nemáte ani tušení, objeví je až vyšetření vnitřních orgánů (například CT). Angiofibromy v sobě mají rozšířené cévky a snadno vyvolají krvácení, vzácně se vykytují v nosohltanu, fibroadenomy zase mohou vyděsit mladé ženy do 30 let při samovyšetření prsu. Naštěstí tato bulka nezpůsobí žádné zdravotní komplikace. Myomy jsou fibromy v děložní svalovině.
Nebolí, ale nelíbí se
Fibromy nemění tvar ani velikost, nebolí, jen mohou vadit jako piha na kráse. Dermatolog po vyšetření doporučí nejvhodnější způsob vyjmutí útvaru z kůže. Záleží na typu, velikosti, charakteru a umístění fibromu. Nejčastěji se používá zákrok působením vysokofrekvenčního proudu pomocí přístroje elektrokauteru. Trvá několik vteřin a pocítíte lehké brnění či pálení. Při excizi se bulka vyřízne skalpelem a následně ranka sešije, po zákroku vám většinou zůstane jizvička. Někdy lékaři přistupují k exkochleoaci – seškrábnutí ostrou lžičkou – nejčastěji u stopkovitých fibromů.
