Skoro deset procent dětí je obézních, přitom před 20 lety jich byla jenom čtyři procenta. A bezmála 28 procent dětí ze všech se potýká s nadváhou. Výživový poradce Lukáš Vrána spatřuje problém v celé rodině, ve které děti kopírují stravovací návyky svých rodičů a příbuzných. Sladkosti by podle svých slov dětem nezakazoval, pouze doporučuje hledat zdravější variantu a omezit množství.
Z jakého důvodu podle vás dochází u dětí k nárůstu nadváhy a obezity?
Já za tím vidím dva trendy. Prvním trendem je změna ve stravě. Dnes je možné zakoupit úplně jiné potraviny než dříve. V minulosti například vůbec neexistovala rychlá občerstvení. Dnes není problém, aby si rodinka vyjela do McDonaldu nebo kamkoliv jinam. Druhá věc je návyk v rámci pohybové aktivity. Do popředí se dostávají technologie, vidím to u vlastních dětí – raději je vezmu ven, ale děti v jiných rodinách jsou naopak zvyklé sedět i několik hodin například u tabletu. Nastává potom situace, že děti více jí a méně se hýbou, tak je jasné, že je výsledkem nadváha.
Myslíte si, že jsou na vině rodiče, kteří se stravují nezdravě? Měla by tedy upravit stravování celá rodina?
Ano, závisí to na chování celé rodiny. V supermarketu vidím velkého tátu, za ním obézní mámu a dvě děti s nadváhou. Nebude to fungovat tím stylem, že dám dítěti zdravější variantu jídla a táta si dá knedlo vepřo zelo. Pokud dítě vidí, že jí rodina něco jiného, tak to není příliš dobré pro jeho psychiku. Dítě kopíruje své rodiče. Já osobně jsem měl například v dětství problém se zeleninou, protože některé typy se u nás moc nejedly.
Je nutné dětem úplně zakázat sladkosti a fastfood?
Sladkosti bych úplně nezakazoval, jde o to přemýšlet nad variantou a množstvím. Když jim je úplně zakážu, tak hrozí, že se k nim někde mimo domov dostanou a samozřejmě se přejí. Takže vybrat kvalitní sladkost a omezit množství. A ohledně jídla z fastfoodu – abych byl upřímný, tam není příliš mnoho vhodných variant (smích). Možná tak nějaký salát nebo wrap. Ale když se dívám na ostatní jídla, tak to jsou ultra zpracované potraviny, které rozhodně nejsou vhodné pro dítě. Není možné to úplně vyřadit z jídelníčku, v dnešní době se tomu nevyhneme, ale rozhodně by to nemělo být zahrnuté do standardu stravování dítěte.
Čím mohou rodiče tyto neřesti nahradit?
Už od mala je vhodné dětem dávat zejména kvalitní zdroje – vysokoprocentní čokoládu a později například bonbony slazené stévií. V nabídce jsou i celozrnné sušenky a podobně. A samozřejmě domácí výroba zdravější koláčů, kdy už si sami ovlivníte jejich kompletní složení.
Klasickou dětskou snídani obsahují sladké cereálie s mlékem. Jaký na ně máte názor?
Zrovna na sladké cereálie moc dobrý názor nemám, je to vlastně kukuřice obalená v cukru a kakau. Hlavně neobsahují téměř žádnou vlákninu. Vhodnou alternativou je například müsli nebo ovesná kaše, do které se dá nasypat sušené ovoce a oříšky.
Jaká jídla by tedy měl obsahovat jídelníček dítěte na prvním stupni základní školy?
Obecně by tam měly být zastoupeny mléčné produkty, protože děti potřebují zdroj vápníku. Rodiče děti, které nekonzumují mléčné produkty, by se měli dívat po jiném zdroji vápníku a kontrolovat to. Dále by neměly chybět vhodné zdroje bílkovin. V tomhle případě jsou živočišné zdroje schůdnější, pokud hledám rostlinný zdroj, tak musím více přemýšlet nad vhodnou kombinací. Rostlinné zdroje nemají většinou vyvážené zdroje aminokyselin. Já jako dospělý vím, že má zkombinovat luštěninu s obilovinou, ale dítě si například dá pouze luštěninu a obilovinu bude odmítat. Tím pádem už nebude mít spektrum aminokyselin takovou výživovou hodnotu. Snazší cesta vede přes živočišné zdroje, ale neříkám, že je jediná. Když vezmu lehce stravitelné druhy masa, například ryby a krůtí maso, tak nemusím řešit spektrum bílkovin.
Další věc je vláknina. Měli bychom se podívat, jaká je doporučená hodnota podle věku. Nemá smysl tím dítě přecpávat. Strava by měla být pestrá, takže zahrnout ovoce a zeleninu. Samozřejmě jsou důležité omega-3 mastné kyseliny. Často se neuvádí, že se omega-3 mastné kyseliny rozdělují do dvou skupin, na ty s krátkým řetězcem a s dlouhým řetězcem. Například řasy, mořské plody a mořské ryby obsahují kyseliny s dlouhým řetězcem (DHA, EPA). Rostlinné zdroje naopak obsahují omega-3 mastné kyseliny s krátkým řetězcem (ALA) a ty si tělo musí přeměnit – účinnost přeměny je ale nízká, v řadě zdrojů se udává do deseti procent.
Když už se bavíme o škole. Jak si podle vás stojí jídla ve školních jídelnách?
Samozřejmě, pokud se bavíme o tradiční jídelně, kde jsou omáčky a knedlíky, tak to není úplně vyhovující. Na obhajobu jídelen je důležité říct, že mají spotřebitelské koše, to znamená, že jsou vázány legislativně. My se můžeme stavět na hlavu, ale pokud se nezmění něco „nahoře“, tak s tím vedení jídelen nic neudělá. Záleží tedy na tom, jak se k tomu staví osoby, které stanovují spotřebitelské koše, příspěvek na jedno dítě a podobně. Přesto se ale v některých školách vaří podle moderních trendů.
foto: depositphotos.com
