Kolik lidí v Česku chová psa? Jak velký pes je v Česku nejčastější? A spí čeští psi častěji v boudě, ve svém pelechu nebo páníčkově posteli? Na tyto i další otázky odpovídá aktuální průzkum agentury STEM/MARK, který oslovil majitele psů.
Pes nebo psi se vyskytují v domácnostech necelé poloviny české internetové populace (přesněji u 40 procent). Psa mají častěji mladí lidé do 30 let nebo lidé nad 44 let. Asi nikoho nepřekvapí, že chovat psa je nejobvyklejší v malých obcích, méně časté ve městech a nejméně rozšířené v českých velkoměstech. Mezi lidmi ve věku 15-59 let je typickým majitelem psa mladý člověk do 29 let žijící mimo velkoměsto a pak člověk ve středním věku 45-59 let žijící v malé obci nebo velkoměstě.
Majitelé psů mají většinou jednoho psa, jen každý pátý majitel psa jich má více. Smečku mají častěji lidé v rodinných domech nebo velkých bytech. Ačkoli samotné vlastnictví psa nezávisí na příjmu, to, kolik psů člověk má, už na příjmu závisí. Více psů si častěji pořizují lidé s vyšším příjmem.
Obří plemena jsou početně vzácná
Nejvíce zastoupeni jsou u nás psi střední velikosti 6 až 24 kg v dospělém věku, které má celá polovina pejskařů. Za nimi následují velká plemena 25 až 40 kg v dospělém věku, která chová necelá třetina pejskařů a trpasličí plemena, která vlastní necelá čtvrtina psích majitelů. Nejméně lidí chová obří plemena nad 40 kg v dospělém věku.
Trpasličí psi mohou všechno
Jaké vybavení či nábytek mají psi k dispozici pro svůj odpočinek? Většina psů má pelíšek uvnitř domu (pořídilo 77 procent majitelů psa). Jen třetina majitelů psovi umístila na zahradu boudu. Skoro dvě třetiny majitelů dovolují psovi ležet na křesle nebo jiném nábytku a celé dvě pětiny ho tolerují ve vlastní posteli.
Nicméně tyto výsady nejsou rozděleny „spravedlivě“. Zatímco 18 % psů je výhradně venku, dalších 18 procent je částečně na zahradě a částečně doma, 24 procent má pelíšek jen v rámci domu, ale nesmí vyskočit na nábytek natož vlézt do postele. Největší komfort si užívá 38 procent psů, kteří mohou ležet na křeslech i v posteli a většinou mají i vlastní pelíšek. Zbývající 2 procent psů mají jiný režim.
Celkově na zahradě pobývají častěji velká a obří plemena ve srovnání s menšími psi. Velcí a obří psi mají také častěji k dispozici psí boudu. A tudíž jsou to typicky psi, kteří jsou výhradně venku.
Ležení na křesle je dovoleno hlavně trpasličím plemenům (dovoluje 86 procent majitelů trpasličích psů) ve srovnání se psy středními (dovoluje 67 procent majitelů středních psů) a většími psy (dovoluje jen 33 procent majitelů větších psů). Spaní v posteli je výsadou hlavně trpasličích plemen (dovoluje 64 procent majitelů trpasličích plemen) a středních plemen (dovoluje 46 procent jejich majitelů), zatímco z větších plemen se této pocty dočká jen menší část psů (přesněji jen psi 25 procentm majitelů větších plemen). Trpasličí plemena jsou tedy typicky „nejkomfortnější“ skupina psů, která může ležet všude.
Na křesle smí ležet častěji psi, jejichž majitel žije v bytě, ve velkoměstě a je mu přes 44 let. V posteli psa nechávají častěji Pražané, lidé bydlící v menším bytě a lidé žijící v domácnosti bez dalších osob, pro které je pes lékem na samotu.
Můj pes mi rozumí
Pejskaři své psy popisují nejčastěji jako hravé, hodné, přátelské a mazlivé. Nicméně existují rozdíly podle věku, životní úrovně i velikostní třídy psa. Pro starší ženy jsou čtyřnožci hlavně milí, hodní, přítulní a mazliví. Pro ženy s dětmi jsou přátelští, hraví, hodní a milující děti. Pro mladé muže jsou hraví, hodní, velcí, energičtí a chytří. Pro pejskaře, kteří spí se psem v posteli, jsou psi hraví, mazliví, rozmazlení a roztomilí. Pro majitele větších plemen jsou psi aktivní, živí, veselí a hraví. Pro majitele středních plemen jsou poslušní, přítulní, tvrdohlaví a věrní. A pro majitele trpasličích plemen jsou psi miláčci, mazlové, chytří, malí a oddaní.
foto: pixabay/nmiranda/Hanai7/Pexels
