Kreslené pohádky od Disneyho nás provází od útlého dětství, ať už nám je četly maminky před spaním, či jsme hltali jejich filmové zpracování. Ruku na srdce, každá jsme měly oblíbenou princeznu, se kterou jsme se ztotožňovaly. Pohádky jsou sice krásné, ale utváří v malých slečnách určitý úhel pohledu na to, jaká má žena být. V Disneyho pojetí by šly hlavní hrdinky rozdělit do dvou kategorií: domácí puťka či sebevědomá, nezávislá žena. Jak by dopadla vaše oblíbená postava?
Popelka
Nic proti krasotince s blond vlasy, ale je to právě ona, která otevírá kategorii domácí puťky. Doma se s ní nikdo nemazlí, stará se o celou domácnost, a k tomu musí poslouchat urážky od své macechy a líných nevlastních sester. Normální dívka by si za nějakou dobu řekla: A dost! Ovšem Popelka dál vymetá komíny a připravuje jídlo pro své „příbuzné.“ Musí za ní přijít víla, aby tuhle ušmudlanou holku hodila do gala a představila princi na bále. Všichni víme, jak tenhle příběh skončí. Nikdo už však nedopoví, zda Popelka zanevřela na domácí povinnosti, anebo princi podstrojuje zvesela dál.
Sněhurka
Krasavice s havraními vlasy se v pohádce také moc nepředvedla. Nejdříve je to tatínkův mazánek, jen co ten zemře a macecha se ji pokusí zabít, najde útočiště u sedmi trpaslíků. Ani tam však není, zcela svéprávná. Otevírá cizím lidem a bere si od nich věci. Kdyby holka nebyla taková naivka, nemuseli by ji pidimužíci neustále oživovat. Nakonec celá práce zase zbyde na prince, který se musí odhodlat políbit mrtvolu. Sněhurka je příkladem dívky, která se bez cizí pomoci prostě neobejde.
Esmeralda
Svůdná cikánka je trochu na pomezí. Ačkoliv by se její postava spíše řadila mezi nezávislé ženy, i v této pohádce najdeme mínusy, které Esmeraldě uškodí. O její odvaze nemůžeme pochybovat. Nejprve se zastane přede všemi chudáka Quasimoda, lehce si poradí s nemotornými strážci zákona a před koncem pohádky si raději vybere smrt upálením, než by se provdala za prohnaného Frolla. Všechno by bylo dokonalé až na fakt, že je v pohádce dáno jasně najevo, že tak krásná dívka by si nikdy nic nezačala s ošklivým hrbáčem, ačkoliv ji několikrát zachrání. Raději dá přednost „našamponovanému“ kapitánu Phoebusovi. Co dodat, povrchnost u Esmeraldy zvítězí.
Pocahontas
Indiánská dívka, která se před ničím nezastaví. Tato pohádková hrdinka jasně patří do druhé kategorie. Kapitán John Smith může být hodně rád, že na ni natrefil. Několikrát mu dívka zachrání život a to i za cenu toho, že se musí postavit svému kmeni a otci. Dobrovolně dá svou hlavu na špalek, jen aby zachránila svou lásku, a svou neústupností přesvědčí obě znepřátelené strany (Britové versus indiáni), aby sklonily své zbraně a upustily od střetu. A nakonec blonďatého kapitána zbaví předsudků a jasně mu ukáže, kdo je, a kdo není divoch, a že na barvě kůže nezáleží. Pocahontas je tak jedním z nejlepších příkladů, kterým mladým slečnám můžeme dát. Naučí naše děti, aby si šly za svým cílem, byly odvážné a poučí je o rasismu.
Bella
Bella se obětuje pro svého otce a souhlasí s tím, že se stane vězenkyní na zámku se zakletým princem, který svým zevnějškem připomíná hrozivé zvíře. Bella je nejen krásná, ale i velmi laskavá a nezávislá mladá dáma. Ačkoliv se k ní zvíře ze začátku nechová zrovna nejvlídněji, nesbalí si své saky a paky a neuteče. Zůstane a postaví se problému čelem. Ačkoliv působí její nový domov strašidelně, má Bella pro strach uděláno. Ve zvířeti po čase objeví jeho dobré vlastnosti, díky kterým se do něj zamiluje, ačkoliv je jeho vzhled poněkud odpudivý. Tím zlomí kletbu a dívka je odměněna krásným hradem s fešáckým princem.
autor: -tya-
foto: depositphotos.com/JillWellington
