Co si představit pod pojmem koupací biotop? Klasické bazény s chlorovanou vodou zná většina, stejně tak i to, jaké je skočit do bahnitého rybníka. Poslední roky se ale stále více prosazují právě ony biotopy. Co to vlastně je? A jak taková „uměle vyrobená“ přírodní voda na koupání vypadá?
Koupací biotop stojí na pomezí mezi přírodním koupalištěm a chlorovaným bazénem. A je velmi „in“. U nás posledních pět let, v Německu, Rakousku… stará vesta.
Laicky řečeno, chemické přísady, které se používají k čištění bazénů, mohou dráždit oči nebo mít vliv na vznik ekzémů, zatímco v klasickém rybníku se člověk často boří do nepříjemného mazlavého bahna na dně. Biotop je na rozhraní mezi oběma póly. Je dostatečně komfortní, ale ekologický!
Ač bio, vzniká uměle, na dně má fólii a drenáž, čímž se přibližuje bazénu, ale liší se od něj v zásadní věci: v čištění vody. Tam, kde si klasické bazény pomáhají chlorem, kráčejí biotopy přírodní cestou. Jejich podstata totiž spočívá v čištění pomocí vodních rostlin a celých přírodních ekosystémů ve filtračních lagunách. Žádná chemie, ale čistá příroda. Že je to cesta zdravější? Bezpochyby. Jen…
Vodomilného návštěvníka nesmí překvapit, že na dně šlápne na mořské řasy, mezi prsty u nohou mu plavou pulci, narazí na malé vodní šneky a voda je trošičku nazelenalá. Nic z toho není špatně, to vše jsou naopak příznaky, že biotop funguje právě tak, jak má. Všechny rostliny a mikroorganismy se nečistotami živí, likvidují je a díky nim je voda čistá.
Dotek přírody
Od roku 2011 je správa biotopů součástí našeho zákoníku, jenže je reflektuje, a dokonce pro ně má přísnější limity než pro přírodní koupaliště. Na rozdíl od nich totiž musejí dokládat, odkud čerpají vodu – tím získá návštěvník jistotu, že vstupní „tekutina“ bude čistá. To přírodním koupalištím stačí, že mají v pořádku rozbor vody.
A jak takový biotop vypadá? Má dvě části. Neplavecká bývá hluboká tak 0,40 m – 1,20 m, plavecká pak maximálně 3,25 m. Bazén je utvářen uzavřeným vodním okruhem, fóliemi oddělenými od okolního prostředí. V plavecké části jsou vegetační zóny propojeny cirkulačním systémem, který doplňuje pouze výpar. Samotné biologické (a ekologické) čištění probíhá v lemových zónách a vše je zaústěno zpět do nádrže. Zjednodušeně řečeno, čerpadla ženou vodu do zóny, kde se o přírodní čištění starají kořenové systémy vodních rostlin a miliony mikroorganismů, které v nich žijí.
Zdravé, ale drahé
Ve vodě se tak plavci mohou setkat se všelijakou žouželí. Možná i proto se s provozem biotopů u nás dlouho otálelo. Osvěžení chtivým lidem, po léta rozmazlovaným chemickým bazénem, se to totiž nemusí moc zdát. Na koupalištích se s pulci přece jen obvykle nesetkají a ne každý je odkojen řekou.
„Je dobře, že tady ti pulci jsou,“ potíral opovržlivé hlasy například bývalý ředitel Koupaliště Biotop Brno-jih Aleš Krčál. „Jsou důkazem, že voda je čistá.“
Ovšem nechat velkou část práce na přírodě zdaleka neznamená, že zřídit biotop je jednoduché, nebo dokonce levné! Omyl. Vybudovat biotopové koupaliště bývá obvykle dražší než postavit srovnatelný klasický bazén. Většina financí totiž míří právě do systémů přírodního čištění vody. A to není jednoduchý organismus. „První čisticí nádrž funguje jako meandr, kterým protéká voda. Speciálně nasazené vodní rostliny dokážou vodu očistit od všech nepříznivých složek,“ popisuje „svůj“ čerstvě otevřený biotop v městské části Praha-Lhotka její bývalý starosta Pavel Caldr, který se o vznik koupacího doteku přírody uprostřed metropole zasloužil: „Z meandrové nádrže se voda dostává do leknínového jezírka. To vytvoří nejen krásné zákoutí, ale bude také sloužit k další očistě. Odtud už voda poputuje do samotného bazénu.“ V jeho práci pokračuje i současný starosta Petr Štěpánek, jenž vyčíslil celkové náklady na koupaliště na 87,5 milionu korun. Provoz je ovšem levnější než klasické koupaliště.
Pozor na svačinu!
U biotopů je třeba mít na paměti, že nelze házet do jejich vod, co se komu namane. „Jde o umělý rybník. Plavou v něm tudíž usazeniny a sem tam někomu do vody spadne rohlík. Tím, že je na koupališti tolik lidí, je voda stále zvířená,“ hájil biotop na brněnském jihu po roce jeho fungování Aleš Krčál. Tamní návštěvníci si totiž nemohli zvyknout, že se nekoupou v chlorovaném prostředí. Stěžovali si, že voda zapáchá jako rybník, ve kterém se rozkládají žáby, a žádali důkladnější čištění. Jejich výtky však byly bezpředmětné.
„Každý den díky horku přichází do areálu spousta lidí, kteří tam jsou od rána do večera. Tím, že jich je tolik, kvalita vody klesá,“ vysvětloval Krčál trpělivě. A navíc! „Jakmile stoupne teplota vody nad 27 °C, čištění vody se zpomaluje.“ Krčál ještě dodal, že hygienici biotopy běžně kontrolují každých čtrnáct dní. „Veškeré hodnoty vody jsou v normálu a žádné špatné látky v ní neidentifikujeme,“ potvrdili jeho slova hygienici.
Na biotopy je třeba si zvyknout. Přes řadu výtek to mnozí jejich návštěvníci už pochopili. „Areál koupaliště jsme si oblíbili, chodíme sem i s dětmi. I když voda někdy trochu páchne a není nejčistší. Je to dáno tím, že vše funguje na přírodní bázi, která je ale lepší než chemicky čištěné bazény,“ tvrdili unisono.
Stále přibývají
Vnucuje se otázka, co se s biotopem děje v zimě. Ani v tomto případě nemají provozovatelé výraznější problémy. Některá přírodní koupaliště nechávají všechno pouze na matce přírodě a jen po zamrznutí nádrží vysekají pouze díry do ledu kvůli lepšímu okysličování. Čisticí organismus biotop funguje i v mrazech. A pokud je led dost silný, provozovatelé bryskně využijí situace a promění letní koupaliště na kluziště. Dvě mouchy jednou ranou.
Biotopů v Česku přibývá. Vůbec první biotop vznikl ani ne před deseti lety v Kovalovicích na Brněnsku. Tehdy přišel na pouhých pět a půl milionu korun, ovšem šlo jen o základní bazén: od té doby se stále rozšiřuje. Aktuálně disponuje hlubokou plaveckou částí, dětským brouzdalištěm s vodním hřibem, převlékárnami, hygienickým zařízením, hřištěm na plážový volejbal, minigolfem nebo občerstvením s posezením pro 80 návštěvníků… zkrátka plný komfort.
Během několika let začaly biotopy růst jako houby po dešti. V současnosti je jich po celé republice desítky. Jen letos se otevřelo již zmiňované koupaliště na pražské Lhotce, zatím posledním přírůstkem do rodiny „zdravého koupání“ je koupaliště v Otaslavicích, které zdárně otevřelo 21. července, a ještě do konce prázdnin by chtěli totéž učinit v nedalekém Laškově. V obou případech biotopy nahradí stará nefunkční klasická koupaliště, nad kterými, jak se zdá, se do budoucna smráká.
Co ale bývá v takových případech nejdůležitější, je názor návštěvníků. Ti rozhodují. A s biotopy jsou spokojení. Pokud nejsou vyloženě alergičtí, shodují se, že jim chlor sice moc nevadí, ale když si mohou vybrat a jít se koupat do přírodního, neváhají. „Do chlorovaného bazénu chodím v zimě. Když v létě můžu využít zdravějšího přírodního koupání, neváhám,“ tvrdí Tereza, častá návštěvnice biotopu v Jincích na Příbramsku. A všichni její kamarádi to odsouhlasí.
Ač se zpožděním za sousedními Německem a Rakouskem, zdá se, že fenomén zdravého koupání se začíná prosazovat i u nás…
text: David Lancz
