Prožijte 16. 2. na českém venkově tradiční masopustní veselí, chráněné značkou UNESCO! Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopust.

Masopust byl na českém venkově časem svateb, zabijaček a tancovaček. Hrály se divadelní scénky s masopustní tematikou a vesnice procházely průvody masek. Na vlastní oči můžete vidět Masopustní obchůzky v Hamrech na Hlinecku, roku 2010 zapsané na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Mezi typické masopustní pokrmy patří zabijačkové speciality, koblihy nebo masopustní koláče. Obchůzky se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě a masopustní masky mají tradiční podobu. V průvodu jen výjimečně potkáte ženy a děti, do kostýmů se většinou převlékají muži. Za doprovodu dechovky vesnicí prochází obvyklá sestava: laufr, ženuška, kobyla s rasem, židi a slamění a kominíci. A když vyprší čas maškar, nastává krátký odpočinek a večerní zábava v místním hostinci.

Maškara patřila v Hamrech k samozřejmostem roku už za první republiky a asi i ještě za Rakouska-Uherska. V letech 2. světové války se maškarní obchůzky nekonaly.
V současné době se konají obchůzky v tradičním duchu jak při jejich vzniku, od roku 2010 vzhledem ke své doložené tradici pod hlavičkou nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

 

Foto: ČTK/Taneček David