Většina z nás zná vánoční zvyky docela dobře, ale co ty silvestrovské nebo novoroční, znáte aspoň některé?
Tradice tištěných přání se bohužel čím dál víc vytrácí – což asi není v době sociálních sítí nic divného. Přesto mě jímá nostalgie, kdykoli si někdo vzpomene a pošle mi tištěné přání. Tomu novoročnímu se říká PF – pour féliciter – pro štěstí. Vynálezcem těchto novoročenek, byl známý český šlechtic Karel Chotek a první přání tak spatřila světlo světa roku 1827.
Zameťte si před vlastním prahem
Nový rok bych podle starých tradic časem, kdy bychom měli dát šanci novým začátkům a i k tomu se vztahuje známá pranostika „Jak na nový rok tak po celý rok,“. Tady šlo hlavně o to, že bychom měli náš příbytek zbavit nepořádku fyzického, tedy vymést být, vynést koše… Také je důležité, aby 1.ledna na šňůrách nevyselo prádlo, prý to přináší smůlu.
Svátek světel
Tedy poslední den v roce, nebo první roku nového je podle moderních tradic plný ohňostrojů a petard. Nic proti, pokud e zachovávají pravidla bezpečnosti. Pokud vás ale hluk obtěžuje můžete světlo „vyrobit“ i jinak, třeba zátiší ze svíček, nebo oheň na zahradě symbolizuje světlo a naději stejně hezky.
Trocha historie…
Určitě je dobré vědět, že Silvestr byl zasvěcen památce papeže Silvestra I. A samotné jméno Silvestr, by se dalo přeložit asi jako muž z lesa… Samotný poslední den v roce vlastně původně nijak zvlášť sleven nebyl, až když se ustálil náš současný kalendář, oslav začalo pomalu přibývat. Zásadnější proto byly novoroční zvyky – které se týkaly především blahobytu. Bylo nutné u sebe prvního ledna mít dostatek peněz, to zaručovalo dobré časy pro celý rok. Také bylo dobré vzít si na sebe nějaké nové oblečení, následující rok totiž budete „jako noví“. A peníze věštilo i pojídání čočky na Nový rok, což je jedna z máala tradic, která se uchovala…
Foto: depositphotos.com/AllaSerebrina
