Propletená písmena „G“ zná i ten, kdo se o módu příliš nezajímá. Italská značka Gucci se proslavila především díky koženému zboží, jako jsou kabelky a zavazadla. Málokdo však zná celou historii módního domu. Kdo rodinnou firmu založil a jaké celebrity si značku oblíbily?
Guccio Gucci, syn florentského sedláře, se narodil ve Florencii v roce 1881. V šestnácti letech se vydal na cesty, nejprve do Paříže a poté do Londýna. Tam získal práci v hotelu Savoy, kde zastával pozici liftboye. Podle některých zdrojů odjel do ciziny kvůli rodinným hádkám, jisté však je, že se v evropských městech přiučil novým módním stylům. Do rodné Florencie se vrátil v roce 1902.
Mladý umělec zahájil svou kariéru kolem roku 1906 v oblasti sedlářství. S nástupem automobilů však musel od zboží pro jezdce upustit a svou nabídku rozšířit. Značku Gucci založil v roce 1921. Společnost vyráběla kožené kufry, kabelky a další módní doplňky. Během práce vychovával s manželkou Aidou čtyři syny – Alda, Vasca, Uga a Rodolfa -, kteří se později zapojili do práce v rodinném podniku. Značka se začala pomalu dostávat víc a víc do povědomí lidí. V roce 1938 rozšířil Gucci firmu do Říma. V průběhu druhé světové války začaly firmě větší problémy. Kvůli nedostatku surovin museli vymyslet, jak tyto materiály nahradit. Začali pracovat například s jutou a konopím z Neapole.
V roce 1947 představil Aldo vepřovici, která se stala hlavním materiálem módního domu. Ve stejném obdobím byla představena první bambusová kabelka inspirovaná tvarem sedla. O rok později začal ve firmě pracovat Maurizio, syn Rodolfa a Alessandry. Jeden muž do společnosti nastoupil a druhý odešel … V roce 1953 zemřel v Miláně zakladatel značky Guccio Gucci. Ve stejném roce otevřel Aldo první americký obchod v Savoy Plaza Hotel v New Yorku. Později se obchod přesunul na Pátou avenue. Následovaly butiky v Londýně, Paříži a Tokiu.
Vražda dědice
V polovině 60. let spatřilo světlo světa dodnes známé logo dvojitého „G“. V roce 1971 firma začala spolupracovat s americkou automobilkou American Motors Corporation, pro niž vyráběla potahy sedadel a různé další kožené součásti interiérů aut. Vlastníkem značky se stala francouzská společnost Kering. O čtyři roky později rozšířila značka svůj sortiment o řadu parfémů. Maurizio pracoval se svým strýcem Aldem až do roku 1982. Mladý dědic začal později s prodejem svých akcií v rodinném podniku. Firma od svého vzniku navrhla kousky pro řadu slavných žen: kabelku „Jackie O“ pro první dámu Jackie Kennedyovou, hedvábný šátek pro kněžnu Grace Kelly či hobo bag pro herečku Liz Taylorovou.
Na začátku devadesátých let došlo ve firmě k velkým změnám. Firma na tom nebyla nejlépe, ale do svého týmu se jim podařilo sehnat mladíka, který módní dům znovu nakopl. Hnací silou společnosti se stal v té době relativně neznámý návrhář Tom Ford, který udělal z dvojitého „G“ synonymum sexu a peněz. „Dobré oblékání je formou dobrých způsobů.“ Jeho šaty měly jedno společné… byly provokativní. A ve stejném duchu byly pojaty i reklamní kampaně. Podle některých kritiků v nich Tom Ford „smazal“ hranici mezi módou a pornografií.
V roce 1995, rok a půl po prodeji Gucci, byl Maurizio zastřelen nájemným vrahem, kterého si objednala Mauriziova bývalá manželka Patrizia Reggianiová, přezdívaná Černá vdova. Reggianiová byla odsouzena na 26 let vězení, za mřížemi však zůstala jen 16. Zbytek trestu si odpykala na svobodě. Smrt dědice módního impéria inspirovala filmový průmysl k natočení snímku, který chystá hongkongský režisér Wong Kar-wai.
V roce 1998 byla firma značena „Evropskou společností“ pro svou ekonomickou a finanční strategii, vizi a pokrok. Firma zaměstnává lidi bez ohledu na věk, rasu, pohlaví a národní příslušnost.
Změna ve vedení
Tom Ford se postaral nejen o oživení v oblasti návrhářství, ale i po finanční stránce podniku. Během jeho desetiletého působení na pozici tvůrčího ředitele se tržby firmy Gucci zvýšily z 230 milionů dolarů (v roce 1994) na téměř tři miliardy dolarů (v roce 2003), čímž se společnost Gucci stala jednou z největších a nejvýnosnějších luxusních značek na světě.
V roce 2002 přibyla do Fordova týmu designérka Frida Giannini, která dříve navrhovala kabelky pro módní dům Fendi. Když Tom Ford v roce 2004 opustil společnost Gucci kvůli neshodám uvnitř podniku, na jeho místo se posunula právě Frida. O dva roky později se z ní stala kreativní ředitelka, která vedla firmu až do roku 2014. Pokusila se ve svých návrzích vrátit k začátkům módního domu. Vytvořila kolekci barevných tašek „Flora“, které vycházely z kolekce šátků „Grace Kelly“ z šedesátých let. Kritici však tento pokus s velkým nadšením nepřijali. Women’s Wear Daily na adresu Fridy napsala: Trendy zde nevznikají.
Nicméně kolekce „Flora“ přinesla návrhářce první komerční úspěch. Rozhodla se v tomto stylu pokračovat. Pánská kolekce například nese vliv Gucciho jezdecké historie. „Nemyslím si, že je to nostalgická kolekce, ale mám ráda dědictví – návrat do archivů, ale pohled do budoucna.“
Charitativní kolekce
V roce 2009 navrhla řadu kabelek a doplňků s názvem „Tattoo Heart“. Kolekce byla z velké části projektem pro charitativní účely, 25 % z prodeje šlo na konto fondu UNICEF. Tváří projektu se stala zpěvačka Rihanna. Nešlo však o první charitativní projekt, firma přispěla na fond již poněkolikáté.
V roce 2011 začala designérka spolupracovat s Lapo Elkannem, se kterým společně vytvořili speciální edici italského Fiatu 500. O tři roky později společnost Kering oznámila, že se Frida chystá z podniku odejít. Designérka se rozloučila se značkou Gucci kolekcí podzim/zima na milánském týdnu módy, z firmy odešla na začátku roku 2015. Jejím nástupcem se stal umělec Alessandro Michele, který byl dříve Fridiným asistentem.
Autor: -tya-
Foto: ČTK/AP/MARK LENNIHAN, ANTONIO CALANNI, Luca Bruno, IPA/Riccardo Giordano
