Ideál ženské krásy? Představa ideální ženské postavy se v průběhu dějin mění a výrazně rozlišuje. V současnosti jsou převtělením dokonalosti vyhublé světové modelky s velikostí kalhot 35 či naopak plastikami vymodelovaný obří zadek, jako má třeba Kim Kardashian. Bývaly však doby, kdy štíhlost znamenala ideál dobře živené matky či Věstonická venuše, jejíž velká ňadra, břicho a široké boky byly ztělesněním plodnosti a blahobytu. Takže dámy, pokud nevypadáte jako dlouhonohé krásky z obálek módních časopisů, neznamená to, že nejste krásné, ale že jste se jen narodily do špatné doby.
Zajímá vás, jak vypadal ideál ženské krásy například ve starověkém Egyptě, renesanční Itálii či viktoriánské Anglii? V tom případě se určitě podívejte na toto zhruba tříminutové video, ihned se budete cítit jako dokonalá žena. Navíc autoři videa si odpustili obléct modelky do dobových kostýmů, takže v jednodílných plavkách dokonale vyniknou křivky každé z nich.
Starověký Egypt, 1292 – 1069 př. n. l.
Ve starověkém Egyptě měly ženy mnoho volnosti – mohly vlastnit majetek nezávisle na svých mužích a mohly se s nimi i bez ostudy rozvést. Ideálem byly: dlouhé vlasy, symetrický obličej, tlusté černé oční linky, štíhlá postava, vysoký pas a úzká ramena.
Starověké Řecko, 500 – 300 př. n. l.
Aristoteles nazval ženskou postavu „zdeformovaným mužem“. Starověcí Řekové byli zaměřeni spíše na ideál mužské postavy. Dobovým ideálem však byly baculaté ženy se světlou pletí.
Dynastie Han, 206 př. n. l. – 220 n. l.
Během dynastie Han byla v Číně ideálem křehká a štíhlá postava, z níž vyzařovala vnitřní záře. Od žen se očekávalo, že budou mít světlou pleť, dlouhé černé vlasy, červené rty, perfektně bílé zuby a malá chodidla – ta byla nejdůležitějším znakem krásy.
Italská renesance, 1400 – 1700
V této době byly ženy ztělesněním ctnosti a často byly odděleny od mužů – a to jak na veřejnosti, tak i doma. Dokonalá krása v renesanční Itálii znamenala: plnoštíhlá postava včetně plných boků a velkých prsou. Dále pak bledá pleť, blonďaté vlasy a vysoké čelo.
Viktoriánská Anglie, 1837 – 1901
Královna Viktorie byla nejvlivnější osobností této éry. Ženy nosily korzety, aby měly ten nejtenčí pas a jejich tělo tvar „přesýpacích hodin“. Symbolem ženskosti byly i tehdy dlouhé vlasy.
Bouřlivá dvacátá léta, 1920
Ženy ve Spojených státech dostaly volební právo a to jim dodalo svobodu. Mezi ženami byly favorizovány ty, které měly mužskou postavu, androgynní vzhled (rysy muže i ženy), útlý pas. Ženy tehdy dokonce nosily podprsenky, které zplošťovaly jejich prsa. Co se týče vlasů – v módě byly vlny.
Zlatá léta Hollywoodu, 1930 – 1950
Křivky, opět postava tvaru přesýpacích hodin, vyvinutá hruď, úzký pas. Idealizovaná verze ženy byla poprvé rozšířena po celém světě. Perfektním ideálem krásy byla v té době například filmová hvězda Marilyn Monroe, jejíž míry byly 91-58-91.
Swingové šedesátky, 1960
Postavy štíhlé jako proutek, hubené dlouhé nohy a dospívající postava – naprostý ideál šedesátých let. Revoluci ve štíhlosti žen nejlépe reprezentovala v této době manekýnka Twiggy – chlapecká vyhublá postava bez prsou a boků.
Éra supermodelek, 1980
Jane Fonda byla v té době vyhlášena za ideální ženu časopisem Time. Tento trend vysoké sportovní postavy se ale dlouho na špici neudržel.
Heroin Chic, 1990
Vypracovaná těla převálcovaly vychrtlé a bledé modelky s elegantním vzhledem. Jasným příkladem této éry je modelka Kate Moss, která je v „kurzu“ víceméně dodnes.
Postmoderní krása, 2000 – současnost
Od roku 2000 se dodnes vystřídalo již několik „návrhů“ na ideální ženu: hubená, ale zdravá, velká prsa a velký zadek, ale ploché břicho… K dosažení toho všeho najednou se ženy stále více obracejí na plastickou chirurgii. Jde tedy spíše o jakýsi „falešný/umělý“ ideál krásy.
Foto: youtube
