Odpověď na otázku, zda bude možné lidský život prodloužit na déle než sto let, se možná skrývá v mořských hlubinách. Žije v nich totiž láčkovec, který odmítá zemřít…
Když se v roce 1988 mladý německý student potápěl v moři, objevil zvláštního živočicha. Když jej potom v Petriho misce studoval, zjistil, že má velice pozoruhodnou vlastnost. Medúza, později pojmenovaná jako Turritopsis dohrnii, neumírala, ale naopak mládla. Dnes se jí proto říká »nesmrtelná«. Biologové v Sommerově výzkumu v jejím pozorování pokračovali vytrvale dál a všimli si, že když této medúze hrozí smrt z různých důvodů jako například z nedostatku potravy, zvrátí běh svého času zcela naruby a navzdory všem dosavadním biologickým principům, začíná mládnout a navrací se do prvotního stádia láčkovce, z něhož původně vzešla.
Z motýla zpět do kukly
Italský biolog Ferdinando Boero zasvětil zkoumání tohoto živočicha celý svůj život a on poprvé použil i přirovnání jejích schopností k motýlovi. Kdyby motýli tento skvělý mechanismus dokázali ovládat, stali by se z krásného barevného okřídlence zpět kuklou, potom zas motýlem a tak pořád dále. Díky svým ojedinělým schopnostem se tyto medúzy množí ve většině světových mořích. A ačkoliv je jejich zkoumání je v laboratorních podmínkách velice složité, japonský vědec Šin Kubota se do jejich pozorování před několika lety pustil. Jeho motivací bylo zjistit, jakým způsobem živočicha využít k prodloužení lidského života prostřednictvím jeho genů.
Řešení je otázka času
Zatímco si klasičtí mořští biologové myslí, že to není a nebude možné, japonský vědec Shin Kubota má na věc optimističtější názor a upozorňuje na to, že většinová část lidské a zvířecí DNA si je až extrémně podobná. A protože nezmar je fakticky nesmrtelný, připojují se k jeho mínění nyní i další biologové, kteří připouštějí, že nekonečný život může být reálný i pro člověka. V přírodě existuje dokonce více principů, díky nimž jejich tvorové mohou žít věčně a například nezmar dokáže své tělo zregenerovat i ve fázi, kdy už je jeho převážná část naprosto zničená. Tento žahavec své kmenové buňky totiž neustále obnovuje. Biologové věří, že výzkumem těchto organismů najdou časem řešení, jak lidský život nejen prodloužit, ale také výrazně zkvalitnit.
Foto: profimedia
