V onkologii – stejně jako v jiných odvětvích lékařství – panuje řada mýtů a stereotypů, které nejsou pravdivé. A pokud je lidé berou vážně, mohou velmi výrazně uškodit nebo dokonce ohrožovat život. Znáte ty nejčastější a nejnebezpečnější nepravdy a pověry, které se týkají zákeřně rakoviny?
MELANOM
Mýtus 1. – „Lidé s tmavší pletí nemohou dostat rakovinu kůže“ – pravdou sice je, že světlá pleť zvyšuje riziko rozvinutí různých typů rakoviny kůže (včetně melanomu), žádný odstín pleti ale člověka nečiní imunním proti těmto typům rakoviny.
Mýtus 2. – „Lehké opálení před dovolenou u moře vás před rakovinou kůže ochrání“ – nic jako zdravé opálení neexistuje, spíše naopak. Pokožka ztmavená UV paprsky – ať už ze solária nebo ze zahrady – je již poškozená a riziko rakoviny kůže se tak paradoxně ještě zvyšuje.
RAKOVINA PRSU
Mýtus 1. – „Rakovina prsu se týká jen žen nad 50“ – Tento mýtus jasně vyvracejí statistiky – téměř pětina nádorů je odhalena u žen mladších 50 let. Ve zcela výjimečných případech se rakovina prsu může vyskytovat i u žen mladších 30 let.
Mýtus 2. – „Ozařování levého prsu mi zasáhne srdce a stejně se nevyléčím“ – Medicína je v tak pokročilém stádiu, že i tento mýtus má daleko k pravdě. Díky novým technologiím a přístupům k léčbě je pravděpodobnost vyléčení velmi vysoká. „Například před samotným ozařováním levého prsu učíme pacientky velmi hluboce se nadechnout, což oddálí prs od srdce a záření ho tak zasáhne jen zanedbatelně. Předcházíme tak vedlejším nežádoucím dopadům ozařování. Navíc u většiny pacientek se v těchto případech ozařování používá až po operaci, po odstranění vlastního nádoru, k likvidaci případné zbytkové mikroskopické choroby,“ říká Vít Ulrych z pardubického onkologického centra Multiscan.
Mýtus 3. – „Nošení kosticových podprsenek zvyšuje riziko nemoci“ – Pseudovědci tuto pověru zdůvodňují tím, že kostice stlačují lymfatické žlázy prsů, čímž dochází k hromadění toxinů. Žádná studie ale nic takového neprokázala.
RAKOVINA PROSTATY
Mýtus 1. – „Rakovina prostaty se týká jen starších mužů“ – Stejně jako u rakoviny prsu platí, že s věkem stoupá riziko. Průměrný věk při diagnóze rakoviny prostaty v Česku je 65 let, nicméně výjimkou není ani u mužů pod 40 let.
Mýtus 2. – „Po léčbě rakoviny prostaty vždy následuje impotence a únik moči“ – Je sice pravdou, že po léčbě rakoviny prostaty můžou přijít problémy s erekcí a inkontinencí. Ve většině případů ale jde o komplikace dočasné a navíc, existuje řada možností, jak je zmírnit nebo zcela odstranit. „Častěji se tyto komplikace mohou vyskytnout při kombinaci léčebných metod – chirurgického řešení a následné radioterapie. Proto je vždy důležité pečlivě stanovit stádium onemocnění a podle něj pak i naplánovat správnou metodu léčby. Navíc technologické vybavení pro radioterapii ve všech komplexních onkologických centrech prošlo v posledních letech výraznou modernizací a v tuzemsku je tak možno provádět všechny účinné radioterapeutické techniky, díky kterým se problémy s erekcí a úniky moči minimalizují,“ dodává Ulrych.
RAKOVINA PLIC
Mýtus 1. – „Lehké cigarety jsou bezpečnější“ – Jeden z hlavních a nejnebezpečnějších mýtů. Menší obsah dehtu neznamená menší riziko vzniku rakoviny plic.
Mýtus 2. – „Dýmky a doutníky rakovinu plic nezpůsobují“ – Nejen, že doutníky a dýmky způsobují rakovinu plic, zvyšují navíc riziko rakoviny dutiny ústní, krku a jícnu.
Mýtus 3. – „Po letech kouření je poškození plic nevratné“ – Nikdy není pozdě přestat kouřit. U každého kuřáka je to sice individuální, ale z pravidla již po roce bez cigarety se plíce pomalu ale jistě dostávají na „předkuřáckou“ úroveň.
RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
Mýtus 1. – „Rakovina děložního čípku je dědičná“ – U tohoto typu rakoviny hraje dědičnost minimální úlohu. Riziko nakažení virem HPV je totiž u každé ženy stejné, bez ohledu na její předchozí rodinnou anamnézu.
Mýtus 2. – „Proti přenosu HPV mě ochrání kondom“ – Kondom sice snižuje riziko přenosu, přesto i při jeho používání může k nákaze dojít. Papilomaviry se nepřenáší pouze pohlavním stykem, ale také například při orálním sexu (přenos z úst na pohlavní orgány je možný).
Mýtus 3. – „Pokud nádor děložního čípku nelze operovat/vyoperovat, nemám šanci se vyléčit“ – Léčba lokálně pokročilého nádoru děložního čípku je náročná, ale v řadě případů lze kombinací moderní radioterapie – zevního a vnitřního ozáření – s chemoterapií vyléčit i neoperovatelný nádor. „Výsledky zlepšilo například využití magnetické rezonance pro plánování brachyterapie (vnitřního ozáření) u těchto nádorů. Zobrazení pomocí magnetické rezonance umožňuje přesně lokalizovat polohu nádoru a ten následně cíleně ozářit. Díky tomuto cílenému ozáření se výsledky přežití žen s lokálně pokročilým onemocněním zlepšily o 20%, což je v onkologii jedno z největších zlepšení za posledních 20 let,“ popisuje Ulrych využití magnetické rezonance přímo na ozařovně, které Multiscan zavádí jako první v Česku.
RAKOVINA KONEČNÍKU A TLUSTÉHO STŘEVA
Mýtus 1. – „Kolonoskopie je jediný způsob, jak rakovinu tlustého střeva odhalit“ – Jako screeningové vyšetření se plošně využívá test na skryté krvácení do stolice. Kolonoskopie přichází na řadu až ve chvíli, kdy je podezření na rakovinu větší.
Mýtus 2. – „Cítím se úplně zdráv, nemohu mít rakovinu tlustého střeva“ – Rakovina tlustého střeva nemá v počátečním stádiu žádné příznaky. Odhalit se tak dá pouze včasným vyšetřením.
Jde o čas
Onkologická onemocnění jsou sice zákeřná, obtížně léčitelná a v mnoha případech se pacient nedokáže uzdravit. Právě mýty o nich ale často zabraňují tomu nejúčinnějšímu v boji s těmito chorobami – a to včasnému odhalení. Obecně totiž o rakovinných onemocněních platí, že čím dřív se na ně přijde, tím je vyšší šance na vyléčení.
Foto: depositphotos/SimpleFoto
