Kolem vlněného oblečení stále koluje spousta mýtů. Nejčastěji se říká, že vlna je dobrá na zimu, vlněný svetr sice zahřeje, ale škrábe, a v létě už bychom se v něm přece „upekli”, proto nám bude lépe v bavlněném tričku. Omyl!
Vlna je naopak velmi vhodným materiálem na nošení i v horkých letních dnech, kdy bavlna ani syntetika zdaleka nedostojí jejím výjimečným vlastnostem. Přečtěte si proč.
Nebude vám horko
Představte si ovci. Vlnu má na sobě po celý rok, ať už se pohybuje v prostředí s teplotami hluboko pod nulou nebo v teplých oblastech. Vzduchové kapsy vlněných vláken dokážou odvést i teplo, a tak umožňují regulovat teplotu. Vlna se okamžitě přizpůsobí tělesné teplotě, zabraňuje tak nadměrné-mu pocení nebo pocitu chladu. Díky těmto jedinečným vlastnostem je v oblečení z ovčí vlny přes zimu příjemně teplo a přes léto se v něm nezpotíte, protože vám pomůže udržovat stálou tělesnou teplotu.
Takže výběr oblečení na letní trek v horách (ale třeba i na lehký výběh parkem ve městě) je jasný – ve vlněném tričku či mikině vám bude rozhodně lépe než v tom bavlněném nebo z umělých vláken. U těch totiž stačí, aby po namáhavém výstupu na vrchol kopce zafoukal trochu vítr a nastydnutí je na světě. S vlnou se vám toto stát nemůže. „Přirozeně nerovné, kadeřavé vlákno merino umí zadržovat nebo uvolňovat teplo díky své chemické struktuře. Jev zvaný odborně tepelná sorpce způsobuje, že v zimě oblečení z merina teplo nepustí, a v létě naopak „ventiluje“. Vlněné vlákno je přirozeně prodyš-né. Na rozdíl od syntetiky aktivně reaguje na změny tělesné teploty,” vysvětluje Žaneta Fidrantová, zástupkyně norské značky Kari Traa v České republice.
Nezpotíte se
Merino vlákno pohlcuje vlhkost z těla a uvolňuje ji do okolí. Proto je sportovní oblečení z tohoto materiálu mimořádně vhodné pro déletrvající sportovní aktivity provozované ven-ku, a to i v létě, např. turistiku nebo dlouhý běh.
Ani po delším nošení neucítíte zápach
V tričku z merina můžete v pohodě i po několika náročných túrách zajít na občerstvení do restaurace, aniž byste se za sebe museli stydět. „Speciální šupinkovitý povrch vlněného vlákna zamezuje množení bakterií. To ze syntetického materiálu je hladké, proto se po něm bakterie lépe pohybují a množí. Vlněné tričko tak rozhodně nemusíte po každém použití prát, a nejen kvůli tomu, že nepáchne,” uvádí Žaneta Fidrantová. Vlákna mají totiž ještě ochrannou vrstvu mikromazu, kterou neodstraní ani praní nebo chemické čištění. Tato vrstva zabraňuje vstřebávání nečistot a skvrn do vlákna. Každopádně až jednou na praní prádla z merina dojde, řiďte se pokyny uvedenými na visačce. Vlnu perte v prostředku ur-čeném k praní vlněných materiálů, které obsahují lanolin, a na merino rozhodně nepoužívejte aviváž, ta by maz z vláken odstranila, a vlákno by tak ztratilo svou odolnost.
Vlna nehoří, nemačká se a ochrání vás proti UV záření
Merino vlákno je na rozdíl od syntetických materiálů málo hořlavé díky své chemické struktuře. Merino má vysoký obsah vodíku (14 %) a vysokou relativní vlhkost. V porovnání s nylonem a polyesterem má také velmi dobrou schopnost roztažnosti. Je tvarově stálé a nemačkavé, takže ho klidně můžete skladovat celý den v batohu, a když ho vyndáte, nic na něm nepoznáte. Vlna rovněž absorbuje záření celého UV spektra, zatímco třeba neupravená bavlna, nylon, akryl a hedvábí ab-sorbují UV záření velmi špatně.
Vlna je obnovitelná a ekologická
Přírodní vlákno je obnovitelný zdroj, na rozdíl od syntetických se při likvidaci v zemi snadno sama rozloží a také se jednoduše recykluje. Víc než 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů, a přestože lidstvu původně sloužily, teď ho stále významněji ohrožují. Z hlediska dlouhodobého rozvoje naší planety, kvůli zdraví našemu a hlavně našich dětí je proto zodpovědné dávat i v oblékání přednost přírodním materiálům.
Vlna je vhodná pro alergiky
Vlna je přirozeně akntibakteriální, což napomáhá vytvářet přirozené mikroklima pro kůži. Její nízká prašnost, přítomný lanolin a schopnost odvádět vlhkost z oblečení jsou nevhod-ným prostředím pro roztoče, kteří jsou svými exkrementy a odumřelými částmi těl původci různých alergií a ekzémů. Proto jsou oděvy a ostatní produkty z ovčí vlny velmi vhodné i pro alergiky.
Kde se bere merino vlna
Pravlastí merino ovcí, z nichž se získává ta nejjemnější vlna, byl Kavkaz, ovce byly později došlechtěny ve Španělsku. Největšími producenty vlny merino jsou však dnes Nový Zéland, Austrálie, Jižní Afrika a Argentina. V Austrálii chrání merino ovce bílé huňaté rouno v náročném klimatu, kdy se střídají spalující vedra s extrémními mrazy. Vlna z ovcí žijících „zdravě“ po celý rok v přírodě má vyhlášenou kvalitu. A právě Austrálie, která jí produkuje každoročně kolem 345 milionů kilogramů, je vlnařskou velmocí a jedničkou na trhu. Z merina se dnes rozhodně nevyrábějí jen svetry nebo čepice, jejích skvělých funkčních vlastností využívají i výrobci pánských obleků a dámských kostýmků či sportovní značky.
foto: pixabay/herbert2512/MabelAmber
